Analytici v anketě agentury Reuters předpokládali, že čistý zisk za období od dubna do června dosáhne 161 miliard rublů.
Bez zahrnutí vlivu směnných kurzů se čistý zisk meziročně zvýšil o 88 procent. Tržby se za stejné období zvýšily na 1,44 bilionu rublů, což je o něco více, než se čekalo.
Státem ovládaná Rosněfť se na ruské těžbě ropy podílí zhruba ze 40 procent. Minulý týden se spolu s několika dalšími ruskými společnostmi ocitla na rozšířeném americkém seznamu sankcí v souvislosti se sporným postojem Ruska vůči krizi na Ukrajině. Restrikce omezují přístup Rosněfti k západním penězům.
Šéf společnosti a dlouhodobý spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina Igor Sečin již dříve restrikce označil za nezákonné, protože podnik nemá žádný vztah k ukrajinské krizi. V nejnovějším prohlášení uvedl, že firma pracuje na plánu, jak se vypořádat s nepříznivým účinkem sankcí.
"Společně s našimi partnery - předními světovými ropnými společnostmi - pracujeme na plánu, jak minimalizovat důsledky zahrnutí Rosněfti na sankční seznamy," stojí podle Reuters v prohlášení.
Šéf norského Statoilu, který s Rosněftí spolupracuje v několika projektech průzkumu ložisek ropy a plynu, sdělil, že firma uvalené sankce zkoumala, ke spolupráci ale nezměnila. V Rosněfti má téměř pětinový podíl britský ropný koncern BP.