Developeři brojí proti energetickým úsporám, prý zdraží byty

Snižování energetické náročnosti se bude nejprve týkat nově stavěných veřejných budov, jako jsou například úřady, nemocnice či školy. Už od roku 2016 budou muset mít "téměř nulovou" spotřebu energií veřejné budovy větší než 1500 metrů čtverečních, o dva roky později přijdou na řadu také všechny ostatní budovy stejně velké. Od roku 2020 se povinnost "téměř nulové" spotřeby energií týká všech nových budov.

"Požadavek EU na postupné snižování energetické náročnosti prostřednictvím zavedení normy vyžadující stavbu pasivních a energeticky úsporných budov je dalším příkladem toho, že unijní úředníci rozhodují o něčem, čemu vůbec nerozumí a jsou pod tlakem lobbistů," nebere si servítky generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.

Podle něj kvůli tomu z trhu zmizí nejlevnější byty. "Zavedením této unijní normy dojde k navýšení jejich ceny zhruba o 15 procent," tvrdí Korec.

Podobný odhad má i generální ředitel společnosti Trigema Marcel Soural. "Domníváme se, že výstavba bude dražší o 10 až 15 procent, ale provozní náklady stejně neklesnou. Co případně ušetřím za energie, to utratím navíc za provoz a servis náročnějších technologií," poznamenal Soural, podle nějž stát trhu nařizuje, aby zrušil všechny levné byty.

"Levné byty nebudou, protože budou muset mít drahou technologii. My nemůžeme dělat nic jiného, než stavět úsporné byty bez ohledu na to, zda je lidé chtějí a zda na ně budou mít peníze," prohlásil šéf Trigemy s tím, že nařízení bude stejný průšvih, jako podpora fotovoltaických elektráren.

Developeři zpochybňují hlavně avizované úspory související s nižší spotřebou energií. "Budeme klientům tvrdit, že papírově ušetří. Ale v reálu jim to garantovat nebudeme moct. Uživatelská schopnost tyto technologie správně používat není příliš vysoká. Bude těžké lidi naučit, že například při využití rekuperace (automatické výměny vzduchu - pozn. ČTK) nesmí větrat," upozornil Soural.

Podle Korce je logické, že lidi větrají i přes zákazy v domech s rekuperací a řízeným větráním. "Někteří lidé doma kouří, nebo mají v ložnici vydýchaný vzduch, v kuchyni je pára či těžký vzduch po vaření a chtějí jej okamžitě vyvětrat," poznamenal Korec z Ekospolu.

Obchodní ředitel Central Group Jiří Vajner oponuje, že ceny bytů by rostly i bez tohoto nařízení. "Můžeme očekávat, že současně s růstem nákladů na ostatní zboží budou stoupat i ceny bydlení. Naše populace sice mírně, ale roste, proto lze očekávat, že poptávka po novém bydlení nebude ustávat. Naopak vzroste zájem právě o ´zdravé bydlení´, kde se použití nových technologií pro zvýšení kvality životního prostředí, jako je větrání s rekuperací, bude stávat běžným," odhaduje další vývoj Vajner.

Nízkoenergetické byty s řízenou rekuperací tvoří v současnosti naprosté minimum z celkového množství bytů - zhruba tři procenta. Náklady této investice se podle různých propočtů údajně vrátí za 20 až 25 let. Nejsou do toho však započítány výdaje na opravy, údržbu a servis.