Domovní čistírna odpadních vod (2. část)

15.11.2004 | , Dům a zahrada
BYDLENÍ


perex-img Zdroj: Finance.cz

Pořízení a osazení čističky není o mnoho nákladnější než vybudování žumpy, navíc se taková investice poměrně rychle vrací formou ušetřených provozních nákladů.

Zatímco žumpu je třeba pravidelně vyvážet, což v ročním součtu znamená dost velkou finanční položku, majitel čističky zaplatí jen za spotřebovanou elektrickou energii (příkon u čističek odpovídajících svou kapacitou pětičlenné rodině se podle konkrétního typu pohybuje většinou mezi cca 40 až 80 W). A pokud se přebytečný usazený kal z čističky nezužitkuje například v kompostu nebo na přihnojování, stačí jej odčerpat fekálním vozem jednou až dvakrát do roka.

Každé zařízení, z něhož se do povrchových nebo podzemních vod vypouští voda odpadní, je ovšem z legislativního pohledu vodním dílem, jako takové patří do schvalovací kompetence referátu životního prostředí příslušného stavebního úřadu a podléhá vodoprávnímu řízení. To je náročná administrativní procedura vyžadující nejen samostatný projekt pro vodoprávní povolení (může ho mimochodem zpracovat jen projektant s oprávněním na vodohospodářské stavby), ale také celou řadu posudků a vyjádření od různých institucí. Žumpy, která nemá (a nesmí mít) odtok a pro níž stačí běžné stavební povolení, se to netýká, ale septiku už ano a samozřejmě i čističky, i když v jejím případě to někdy až tak jednoznačné být nemusí.

Autor článku

Jiří Vlach  

Články ze sekce: BYDLENÍ