EU má sice konkrétní adresáty sankcí oznámit zřejmě až ve čtvrtek, zahrnovat však podle vyjádření unie budou jen finanční společnosti s nadpoloviční majetkovou účastí státu. Evropští investoři nebudou moci kupovat jejich akcie a dlouhodobé dluhopisy. Tato omezení sice podle analytiků mohou mít dopad na schopnost bank poskytovat úvěry a mohou vést i k poklesu jejich zisků, výraznější účinnost by ale měly, kdyby se týkaly i dceřiných bank v zemích unie.
Zahraniční odbočky obou zmíněných bank měly totiž podle WSJ na konci loňského roku majetek přes 20 miliard dolarů (více než 400 miliard Kč) a mohou svým mateřským společnostem s financováním pomoci.
Podle zdroje Reuters však bude EU pečlivě sledovat, zda se ruské banky nepokusí ve velkém získávat zdroje ze svých evropských poboček. "Tyto dceřiné banky v posledních třech nebo čtyřech letech nevydávaly korporátní cenné papíry ani akcie, takže by bylo okamžitě vidět, kdyby s tím teď začaly," řekl zdroj.
Část financí budou sice podle evropských činitelů do svých mateřských bank filiálky převádět, nikoli však peníze získané v EU.
Omezení sankcí na území Ruska na druhé straně uklidnilo zejména Rakousko, kde sídlí největší zahraniční pobočky obou bank. Další pak operují na Kypru, v České republice, na Slovensku, v Maďarsku, Německu a ve Francii. Unie se rozhodla nezahrnout pobočky v členských zemích, aby neohrozila stabilitu jejich finančních trhů.
Sberbank, kterou ovládá ruská centrální banka, působí ve střední Evropě od roku 2012, kdy koupila část rakouské Volksbank a přes ni ovládla i pobočky v dalších zemích.
Spojené státy, které postup svých sankcí s EU koordinují, jména konkrétních společností již oznámily; na rozdíl od VTB Bank mezi nimi největší ruský finanční dům Sberbank není.
Evropské sankce se nebudou omezovat pouze na banky. Týkat se mají také obchodu se zbraněmi a dodávek vyspělých technologií pro ropný průmysl. Zasáhnout mají také obchod se zbožím dvojího určení pro civilní i vojenský sektor.