WTO zamítla odvolání Číny ve věci omezování vývozu vzácných kovů

Březnový výrok WTO byl vítězstvím pro Evropskou unii, Spojené státy a Japonsko, které o dva roky dříve podaly na čínské kroky stížnost. Čína, která se na celosvětové produkci vzácných kovů podílí více než 90 procenty, v roce 2010 jejich vývoz prudce omezila, což vedlo k nárůstu cen o stovky procent.

"Čína neprokázala, že vývozní kvóty, které uplatňuje na různé formy vzácných kovů, wolframu a molybdenu...jsou oprávněné," uvedla WTO podle agentury Reuters.

Peking svá omezení zdůvodnil snahou o ochranu životního prostředí a zachování přírodních zdrojů. Původní nález rozhodčího panelu WTO však konstatoval, že Číně se nepodařilo prokázat, že opatření bylo skutečně motivováno deklarovanými cíly.

Čína se z 97 procent podílí na celosvětovém vývozu 17 vzácných kovů, které jsou nezbytné pro technicky vyspělé produkty, jako jsou čočky do optických přístrojů, mobilní telefony, baterie elektromobilů, větrné turbíny nebo zbraně. Peking v posledních letech snižoval vývozní kvóty, aby uspokojil narůstající domácí poptávku.

Stěžovatelé uváděli, že omezování vývozu je typickým příkladem snahy Pekingu nutit zahraniční firmy, aby přesunuly výrobu do Číny. Upozorňovali také, že Číně to umožnilo uměle zvyšovat světové ceny těchto důležitých surovin. Peking se však odvolával na ekologickou náročnost těžby těchto kovů.

Zahájení sporu kolem vývozu kovů z Číny bylo prvním případem, kdy proti čínským obchodním praktikám vystoupily koordinovaně tři mocnosti vyspělého světa. Čína vede se všemi třemi jednotlivě několik dalších sporů.