Deset důležitých čísel v sociálním pojištění

Sociální pojištění v sobě zahrnuje důchodové pojištění, nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Občané nemající příjmy podléhající sociálnímu pojištění nemají například nárok na nemocenské dávky nebo mohou mít problém se splněním podmínky získáním potřebné doby pojištění pro přiznání státního důchodu. Dále v článku máme uvedeno 10 zajímavých čísel pro placení sociálního pojištění v roce 2014. Čísla jsou seřazena od nejmenšího po největší.

1) 0 Kč

Z prodeje bytu, domu nebo auta, z pronájmu nebo kapitálových příjmů se sociální pojištění neplatí. Odvodům na sociální pojištění nepodléhají ani odměny z dohody o provedení práce ve výši 10 000 Kč a méně. Z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění, pokud je měsíční odměna nižší než 2 500 Kč. Když se z příjmu neplatí sociální pojištění, tak tento příjem neovlivňuje výši nemocenských dávek (mateřské, ošetřovného a nemocenské), výši podpory v nezaměstnanosti ani výši státního důchodu. S tím je potřeba počítat.

2) 0,05 %

Všichni zaměstnavatelé a OSVČ musí řádně a včas platit sociální pojištění. Opožděná platba je sankciována. Místně příslušná OSSZ následně vymáhá penále, které činí 0,05 % denně z dlužného pojistného na sociálním pojištění. V případě, že je uzavřena dohoda o splátkách, tak je během splácení sazba penále 0,025 % denně.

3) 1 ČSSZ

U zdravotního pojištění si můžeme vybrat zdravotní pojišťovnu, které budeme odvádět zdravotní pojištění. U sociálního pojištění nikoliv. Správou sociálního pojištění je pověřena Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Sociální pojištění se odvádí na účet místně příslušné OSSZ (Okresní správa sociálního zabezpečení). ČSSZ je jednou z největších institucí v zemi.

4) do 20. dne

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i zaměstnavatelé musí včas odvádět vypočtené sociální pojištění. Sociální pojištění je splatné do 20. dne následujícího měsíce. Vždy je potřeba si hlídat termín splatnosti, aby nevzniklo penále.

5) 26,2 %

V případě, že OSVČ vstoupila do II. důchodového pilíře, tak odvádí na povinném sociálním pojištění 26,2 % z vyměřovacího základu. Do II. důchodového pilíře však vstoupilo výrazně méně občanů než se předpokládalo. U OSVČ to platí dvojnásob. OSVČ, které vstoupily do II. pilíře, musí mimo "přehledu o příjmech a výdajích", který podají na místně příslušné OSSZ, vyplnit ještě "pojistné přiznání". Na důchodovém spoření do II. pilíře se odvádí 5 % z vyměřovacího základu. Pojistné přiznání se podává na finanční úřad, stejně jako daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob, ve stejném termínu.

6) 29,2 %

OSVČ odvádí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu (při neúčasti v II. pilíři). Vyměřovacím základem je polovina dosaženého zisku. V případě, že je skutečný vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, tak musí být sociální pojištění zaplaceno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. OSVČ nejsou povinně účastny na nemocenském pojištění. Jestliže chtějí mít OSVČ v případě nemoci nárok na nemocenskou nebo čerpat mateřskou, tak se musí být dobrovolně účastny na nemocenském pojištění.

7) 31,5 %

Zaměstnanci odvádí v souhrnu na sociálním pojištění 31,5 % ze své hrubé mzdy. Do celkových odvodů na sociálním pojištění je nutné započítat nejenom sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % z hrubé mzdy), ale rovněž sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 % z hrubé mzdy zaměstnance). Sociální pojištění placené zaměstnavatelem zahrnuje 21,5 % na důchodovém pojištění, 2,3 % na nemocenském pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Za správné vyčíslení sociálního pojištění a jeho zaplacení na účet místně příslušné OSSZ je zodpovědný zaměstnavatel. Zájemci o důchod by si však měli v dostatečném předstihu zjišťovat, zdali zaměstnavatel plnil řádně své povinnosti a údaje v databázi ČSSZ odpovídají skutečnosti. Případné nesrovnalosti včas "vydokladovat".

8) 1 894 Kč

Výše měsíční zálohy na sociálním pojištění závisí na dosaženém zisku v minulém období. I při velmi nízkém zisku však musí být vždy zaplacena alespoň měsíční minimální záloha. V letošním roce činí minimální záloha 1 894 Kč. Pro každé období se však minimální měsíční záloha mění.

9) 62 261 Kč

Výkon vedlejší výdělečné činnosti je výhodný. Do zákonného limitu se z příjmu z vedlejší výdělečné činnosti neplatí sociální pojištění. O vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se jedná, když si samostatnou činností přivydělává např. zaměstnanec, důchodce, student nebo žena na rodičovské dovolené. Do hrubého zisku 62 261 Kč (příjem - výdaj) za celý rok 2014 se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. Limit se poměrně snižuje dle počtu měsíců výkonu samostatné činnosti. I při nulové platbě na sociálním pojištění je nutné řádně odevzdat na místně příslušné OSSZ "přehled o příjmech a výdajích".

10) 1 245 216 Kč

Sociální pojištění se odvádí z příjmu do maximálního vyměřovacího základu. Z příjmu nad strop se již sociální pojištění neplatí. To platí pro zaměstnance i OSVČ. Pro rok 2014 je maximální vyměřovací základ 1 245 216 Kč. Např. zaměstnanec s roční hrubou mzdou 3 mil. Kč tedy zaplatí na sociálním pojištění 392 244 Kč (zaměstnanec zaplatí na sociálním pojištění 80 940 Kč + zaměstnavatel dalších 311 304 Kč).