Polská ekonomika sklouzla poprvé za tři desetiletí do deflace

13.08.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Varšava 13. srpna (ČTK) - Polsko vstoupilo poprvé za nejméně tři desetiletí do deflace, tedy všeobecného poklesu cen. Spotřebitelské ceny se v červenci v meziročním srovnání snížily celkově o 0,2 procenta, oznámil dnes polský statistický úřad. Deflační trend se v příštích měsících podle ekonomů ještě prohloubí, a to kvůli tlaku na pokles cen potravin pod vlivem ruského zákazu dovozu.

Už v červnu se polská inflace dostala na nulu. Cenová hladina se v červenci proti předešlému měsíci snížila rovněž o 0,2 procenta a srazilo ji zlevnění potravin a oděvů. Ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly meziročně o 1,7 procenta.

Polská ekonomika sklouzla do deflace poprvé za současné metodiky měření cen, která byla zavedena před 32 lety. Pokles cen potravin se zřejmě dál prohloubí kvůli zákazu dovozu polského ovoce a zeleniny do Ruska od počátku srpna, a následného ruského embarga na dovoz řady druhů potravin z celé Evropské unie.

Dnešní údaje zvýší tlak na další snížení úrokových sazeb, řekli ekonomové agentuře Reuters. Polská centrální banka sleduje inflační cíl 2,5 procenta, její členové ale zatím nejsou ochotni snížit základní sazbu z nynějšího rekordního minima 2,5 procenta. Argumentují tím, že silné oživování polské ekonomiky by mělo vést k růstu inflace. Rusko-ukrajinská krize se ale podle ekonomů promítne kvůli propadu polského vývozu do oslabení ekonomiky, což centrální banku nakonec donutí jednat.

"Podle našeho názoru dostaneme zítra (ve čtvrtek - pozn. ČTK) slabé údaje o HDP, které ukážou za druhé čtvrtletí růst jen o tři procenta. To by mělo podpořit náš předpoklad, podle něhož se úroky sníží ve čtvrtém čtvrtletí," řekl agentuře Reuters Rafal Benecki, který působí jako hlavní ekonom ING Bank Slaski.

Polský místopředseda vlády a ministr hospodářství Janusz Piechociński v úterý uvedl, že vláda by měla snížit odhad hospodářského růstu, aby zohlednila důsledky ukrajinské krize a vzájemné sankce Ruska a Západu. Vláda zatím odhaduje letošní růst na 3,3 procenta, příští rok počítá s jeho zrychlením na 3,8 procenta.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK