Volby z druhého břehu aneb Jak vypadá urna zevnitř

Nárazová brigáda coby úřadování v okrskových volebních komisích již dávno není doménou pouze aktivních důchodců. Při vhazování šedivých obálek do volebních uren nezasvěcený člověk jen stěží pronikne do tajuplného světa za bílým komisařovým stolem.

Ano, bystrý čtenář již tuší, že se děje mnohé! Od popisu stahování králíků, přes možnost výhodného nákupu zlata až - překvapivě - k samotné politice. Ale zpátky na začátek. Jak se k takové brigádě vůbec dostat? Pokud zatím nejste zasloužilí komisaři - a tvůrci volebních komisí s vámi již automaticky nepočítají - je standardní cestou nechat se delegovat přímo konkrétní politickou stranou. S jejími zástupci ve vašem městě se jednoduše dohodnete, ve kterém okrsku byste rádi působili a strana se již postará o další kroky. Další možností je zkusit přihlásit se přes patřičný městský úřad. Zde ale riskujete (pokud vás vůbec vezmou), že u vašeho jména v konečném seznamu komisařů bude figurovat strana s jejímž programem se vůbec, ale skutečně vůbec nemůžete ztotožnit (přiřazování jednotlivých stran konkrétním komisařům se dělá z důvodu zachování jisté míry objektivnosti - ve skutečnosti však nikoho k ničemu nezavazuje).

"Doporučuje se" zúčastnit se první seznamovací schůzky komise - ten, kdo si libuje ve funkcích, zde totiž může svést lítý boj o post předsedy či místopředsedy komise. Takový předseda si pak například může koupit o 133 rohlíků více než obyčejný člen. Následující několikahodinové školení bývá většinou lehce nudné až těžce stravitelné - není proto na škodu vybavit se zajímavou knihou či zaujmout místo v zadních lavicích.

A pak už je tu samotný den D. Načesaní a navonění komisaři si spravedlivě rozdělí archy se seznamy oprávněných voličů, přivážou propisku k poličce za plentou a s radostí přivítají prvního voliče. S rostoucím procentem volební účasti se - v ideálním případě - začnou uvolňovat vztahy mezi komisaři. A tehdy pozvolna přicházejí na řadu rozličné návrhy a návody. Převyšuje-li věkový průměr komise 60 let, dozvíte se v tuto chvíli patrně něco o svlékání králíků z kůže (zacpané uši a stohy studijních materiálů vám nejsou nic platné, stejně vás pak nějakou dobu straší nahatí králíci). Pohybuje-li se průměr pod třicítkou, můžete se například dozvědět, jak a kde zakoupit gram zlata za pouhých 250,-Kč nebo, že se gumoví medvídci vyrábí z chrupavek, nehtů a podobných nechutných záležitostí. Ano, více než důležitý je tedy věkový průměr komise. V prvním případě můžete být donuceni odrážet útoky na boháče či si poznamenat recept na lahodnou roládu, ve druhém případě si můžete na PC pustit nějaký pěkný film (třeba Kruh) či ochutnat lahodné holandské pivo.

Voliči se vesměs chovají vzorně a zodpovědně, jen občas se stane, že si občan za nic na světě nemůže vzpomenout, kde bydlí, nebo že se rozlícen dovolává "jediné" spravedlivé instituce, totiž Kotle. Při rozlepování obálek se však komisaři občas nestačí divit, co někteří voliči napáchali s volebními lístky...

Konečné sčítání hlasů už neposkytuje tolik prostoru pro různé taškařice, čekání ve frontě na úřadu jakbysmet. Měřítkem spokojenosti s těmi čtrnácti hodinami strávenými za bílým stolem nakonec může být i to, zda-li po splnění všech povinností vezmete nohy na ramena a upalujete daleko od všeho, co s volbami jakkoli souvisí, a nebo zahájíte turné po blízkých i vzdálených pohostinných zařízeních a při nejbližší příležitosti opět a s radostí zasednete k seznamům voličů...


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.