Bundesbank: Růst ekonomiky eurozóny bude pomalejší, než se čekalo

Hospodářský růst v eurozóně se ve druhém čtvrtletí překvapivě zastavil. Podkopal jej pokles německé ekonomiky a pokračující stagnace ve Francii. Zvyšuje se tak tlak na Evropskou centrální banku (ECB), aby přikročila k novým opatřením na podporu růstu, například k nákupům dluhopisů.

Bundesbank uvedla, že podnikatelskou důvěru podkopaly zejména sankce související s ukrajinskou krizí. Dodala nicméně, že obchodní restrikce budou mít přímý dopad pouze na zlomek exportu z Evropské unie. Upozornila rovněž, že základní hospodářské trendy v Německu, které je největší ekonomikou eurozóny, zůstávají navzdory zhoršeným vyhlídkám příznivé.

Moskva tento měsíc zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky.

ECB v červnu ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila základní úrokovou sazbu o 0,1 procentního bodu na nové minimum 0,15 procenta. Její depozitní sazba se navíc poprvé dostala do záporné hodnoty. Banka tehdy představila i další opatření na podporu ekonomiky, včetně programu levných půjček pro komerční banky v objemu 400 miliard eur (11 bilionů Kč).

ECB v červnu předpověděla, že v celém letošním roce ekonomika eurozóny stoupne o procento, zatímco v březnu počítala s růstem o 1,2 procenta. Příští rok by měl růst podle ECB zrychlit na 1,7 procenta.