Koncem srpna by návrh mohla schvalovat vláda a 4. září by se jím měla zabývat tripartita. Konkrétní harmonogram schvalování však podle Bartoška zatím není připraven.
Takzvaný kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu zatím příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.
"Já můžu říct, že (chystaný kurzarbeit) bude výrazně jednodušší," řekl Hanák s tím, že nepůjde o evropské peníze, a proto nebude pro firmy platit omezení například v případě, že už podporu vyčerpaly. "Byrokratické to bude, ale jde o peníze, ale budou to peníze národní tak, jak to má být. Nechceme na to evropské peníze," zdůraznil.
"Zásadní rozdíl: nebude to projektové, bude to ad hoc situace podle minimálních pravidel daných zákonem," dodal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý ale upozornil, že spuštění podpory z národních zdrojů bude muset ještě projít diskusí s antimonopolním úřadem. Pro případ krize však podle něj komora toto opatření podporuje.
Místopředseda Sněmovny Bartošek řekl, že pokud přijde 5000 lidí o práci, znamená to dopad zhruba 550 milionů do státního rozpočtu. V případě zavedení kurzarbeitu očekává, že náklad na něj bude činit asi 160 milionů korun. Zbytek peněz by tak stát ušetřil a lidé by navíc nepřišli o práci.
"Bavíme se o penězích, které udrží zaměstnanost. Nebudou to peníze, které půjdou přes úřady práce nezaměstnaným lidem," doplnil. Bartoška se také vyslovil pro spolupráci s opozicí, aby materiál prošel ve Sněmovně už v prvním čtení.
Pracovní skupina pro monitorování dopadu sankcí mezi EU a Ruskem došla v pondělí k závěru, že doporučí vládě, aby práce na kurzarbeitu urychlila. V Česku bylo v rámci "starého" systému na kurzarbeit určeno do konce roku 2015 400 milionů korun.