Nový program kurzarbeitu by stát mohl spustit od ledna. Podniky, které by neměly pro své lidi dost práce, by mohly získat příspěvek na mzdu od úřadu práce. Doplácel by jim 30 procent průměrného výdělku pracovníka právě za dobu, kdy by tento zaměstnanec neměl kvůli nedostatku zakázek co dělat.
"Náklady veřejných rozpočtů na nezaměstnaného činí 109.000 korun. Nezaměstnanost 5000 zaměstnanců by veřejné rozpočty stála 545 milionů. V období šesti měsíců by úspora rozpočtu tedy činila 362,838 milionu," uvádí ministerstvo v podkladech.
Průměrná mzda dosahuje 24.806 korun měsíčně. I s odvody tak zaměstnavatel zaplatí 33.735 korun. Pokud by firma musela kvůli výpadku zakázek či odbytu omezit výrobu, mohla by dostat příspěvek. Kdyby lidé pracovali jen dva dny v týdnu, stát by mohl poskytnout 30 procent jejich průměrné mzdy za zbývající tři dny odstávky.
Ministerstvo spočítalo, že částka z průměrné odváděné mzdy by za tři dny týdně činila 20.241 korun. Poskytovalo by z ní 30 procent, tedy 6072 korun měsíčně. Tuto sumu by platilo půl roku 5000 zaměstnanců.
Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou. Pravidla se pak upravila.
Předáci a zástupci podniků žádali vládu o nový kurzarbeitový program. Kabinet s kurzarbeitem počítal ve svém návrhu akčního plánu opatření na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Dokument už několikrát projednávala tripartita, zatím ho ale neschválila. Přípravu kurzarbeitu podle nových podmínek nyní urychlily možné dopady ruských sankcí na české výrobce.