K přezkoumávání novel ÚS dlouhodobě přistupuje zdrženlivě a ruší je pouze v případech, kdy zákonodárce překročí své kompetence nebo legislativní proces vykazuje závažné vady. V tomto případě nic podobného soudci nezjistili, proto návrh odmítli, aniž by se argumenty senátorů věcně zabývali. Kdyby totiž soud novelu zrušil, "obživla" by stará právní úprava. ÚS by se rázem stal takzvaným pozitivním zákonodárcem, což je úloha, která mu nepřísluší.
Senátorům ale podle ústavních soudců nic nebrání v tom, aby podali návrh na zrušení celého horního zákona, případně jeho novelizované části, a to třeba s argumentem, že bez institutu vyvlastnění zůstává norma protiústavní.
Vyvlastňování nemovitostí kvůli těžbě vypadlo ze zákona v roce 2012. Sněmovna tehdy přehlasovala veto tehdejšího prezidenta Václava Klause, podle něhož vláda Petra Nečase novelou připravila stát o významný nástroj energetické politiky a otevřela cestu ke spekulacím s pozemky. Zákon tehdy podpořilo 120 poslanců.
Novela horního zákona budila rozporuplné reakce hlavně v Ústeckém kraji. Vítali ji odpůrci těžby hnědého uhlí, naopak proti ní demonstrovali odboráři z těžební společnosti, kteří se obávali zániku pracovních míst.
Senátoři, převážně levicoví, v ústavní stížnosti argumentovali například tím, že stát má ústavní závazek šetrně využívat přírodní zdroje a chránit přírodní bohatství. Bez možnosti vyvlastnění prý hrozí újma i těžebním organizacím, které sice získají povolení k těžbě, ale fakticky ji nebudou moci zahájit kvůli odporu vlastníků nemovitostí.