V tendru na mýtného manažera padly první námitky

Zájem o zakázku minulý týden projevila šestice uskupení, která ministerstvu nabídla za stejné služby výrazné rozmezí cen od 23 do 75 milionů korun. Právě na zmatky ohledně stanovení ceny se zaměřuje podle zjištění ČTK jedna z námitek, která poukazuje na to, že samotné ministerstvo nemělo při stanovování předpokládané hodnoty příliš jasno.

Úřad totiž nejdříve uváděl cenu 130 milionů korun, následně rozšířil rozsah prací bez toho, aby přiměřeně navýšil i hodnotu zakázky. Při samotném vypsání veřejné soutěže nakonec uvedl, že se zájemci musejí vejít do sta milionů korun, čímž podle stěžovatele porušil zásadu transparentnosti a celé výběrové řízení je tak údajně v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

Pokud se výhrady dostanou k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, dá se předpokládat zdržení v řádu několika měsíců. Už na začátku příštího roku přitom ministerstvo potřebuje mít od projektového manažera zadávací podmínky pro samotný mýtný tendr, pokud chce mít alespoň teoretickou šanci zakázku vysoutěžit do konce roku 2016, kdy končí stávající smlouva se společností Kapsch.

Současná zdržení tak nahrávají právě této firmě, protože zpoždění v tendru ji mohou přinést prodloužení dosavadní zakázky bez řádné soutěže. Naopak pro stát je takovýto postup nevýhodný. Cena služeb je totiž zpravidla vyšší v situaci, kdy je možné zakázku zadat jediné společnosti, než když si konkuruje více potenciálních dodavatelů.

Příprava obří soutěže na desetiletý provoz elektronického mýta po roce 2016 je problém, jehož řešení na ministerstvu odkládala řada bývalých ministrů a ani současnému vedení resortu se příliš nedaří plnit harmonogram, který si samo stanovilo. V únoru například ministr Antonín Prachař prosadil půlroční odklad dílčích kroků. I po této úpravě měl být ale projektový manažer známý na přelomu srpna a září. Ve skutečnosti se přitom jednotlivými nabídkami účastníků nezačala ještě zabývat ani výběrová komise.

Úkolem projektového manažera bude především vyhodnocení jednotlivých způsobů výběru mýta, zda se bude do budoucna dále vybírat pouze s pomocí mýtných bran, nebo se prosadí satelitní systém. Kvůli významu veřejné zakázky navíc ministerstvo dopravy požaduje, aby dokument stanovující budoucí podobu mýtného systému schválila vláda. Teprve poté předpokládá zahájení samotné veřejné soutěže ne jeho provoz.

Mýtný systém na zhruba 1300 kilometrech dálnic, rychlostních silnic a 180 kilometrech silnic první třídy provozuje Kapsch na základě desetiletého kontraktu. V Česku se elektronické mýtné vybírá od roku 2007. Loni systém vybral zhruba 8,55 miliardy korun, od zahájení provozu téměř 50 miliard korun. Z vybraného mýtného náleží společnosti Kapsch a jejím subdodavatelům mezi 18 a 20 procenty.