Podíl objemu zakázek na inženýrské stavby dosáhl v srpnu 76,9 procenta z celkové hodnoty zadaných zakázek. Zbylých 23,1 procenta tvořily pozemní stavby, tedy hlavně různé budovy.
Čísla za osm měsíců ovlivnila novela zákona o veřejných zakázkách platná od letošního ledna. Ta zvýšila limit pro zveřejňování podlimitních stavebních zakázek z původních tří milionů bez DPH na dvojnásobek. "Proto mohl být srovnatelný meziroční růst počtu a hodnoty zadaných zakázek ještě vyšší, výrazněji se tento metodický vliv s ohledem na postup zadávacích řízení projeví až v následujících měsících," upozornil ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc.
Veřejnou zakázku na stavební práce získalo během osmi měsíců 1235 společností. Největší objem získala Skanska, která vyhrála 58 tendrů za 4,697 miliardy korun. Z dalších 716 milionů korun bude mít podíl díky sdružení s jinými firmami.
Hodnota zakázek zadaných vládním sektorem vzrostla meziročně o 26,3 procenta na 33,1 miliardy korun. Města a obce zadaly zakázky za 47,467 miliardy korun, meziročně o 63,6 procenta více. Jejich podíl tím vzrostl o 7,4 procentního bodu na 48,4 procenta. Největší objem zakázek zadala Správa železniční dopravní cesty; šlo o celkem 88 zakázek za 18,758 miliardy korun. Mezi městy byla s 19 zakázkami za celkem 1,473 miliardy korun první Praha.
Největší veřejnou zakázkou na stavební práce od ledna do konce července bylo zdvojení elektrického vedení zadané společností ČEPS. Zakázku za 2,7 miliardy korun získalo sdružení GA Energo technik, Elektrotrans a Elcon Bratislava. Tři zakázky s cenou nad jednu miliardu zadala také SŽDC a dvě Ředitelství silnic a dálnic.