Nová jednání o plynu mezi Kyjevem, Moskvou a EK budou 20. září

11.09.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Brusel 11. září (ČTK) - Zástupci Kyjeva, Moskvy a Evropské komise uskuteční 20. září v metropoli Německa nové kolo jednání o sporu mezi Ruskem a Ukrajinou o ceny a dodávky zemního plynu. Informovala o tom dnes mluvčí komise Marlene Holznerová. Moskva sdělila, že zatím o nové schůzce nic neví.

"Máme nyní termín trojstranného setkání mezi ruskými partnery, ukrajinskými partnery a námi, bude to 20. září v Berlíně," řekla Holznerová podle agentury Reuters. Mluvčí ruského ministerstva energetiky uvedla, že Moskva zatím žádné pozvání na tuto schůzku nedostala.

Holznerová rovněž uvedla, že Polsko komisi informovalo o významném snížení dodávek plynu z Ruska. "Byli jsme informováni, že polské úřady nyní zkoumají, zda to má obchodní nebo technickou příčinu," řekla.

Rusko přerušilo vývoz plynu na Ukrajinu v polovině června a oznámilo, že dodávky obnoví, až Kyjev zaplatí miliardy dolarů, které dluží za předchozí dodávky. Kyjev tvrdí, že zvýšená částka, kterou Moskva od dubna za plyn požaduje, je politicky motivovaná a odmítá ji zaplatit.

Polsko a Slovensko dnes upozornily na pokračující pokles dodávek zemního plynu z Ruska. Polský státní plynárenský podnik PGNiG sdělil, že země ve středu dostala od ruského monopolního vývozce Gazprom už o 45 procent zemního plynu méně, než si objednala. Gazprom ale od středy říká, že Polsko dostává stále stejné množství plynu jako minulý týden. Pokles dodávek plynu z Ruska o zhruba deset procent dnes druhý den po sobě zaznamenaly i slovenské plynárny SPP.

Polský provozovatel plynovodů Gaz-System a ukrajinského přepravce plynu Ukrtransgaz ve středu sdělily, že Gazprom začal omezovat dodávky zemního plynu do Polska, aby Varšava zastavila zpětné dodávky plynu na Ukrajinu.

Ukrajina od tohoto měsíce začala dovážet plyn ze Slovenska a menší objemy dováží i z Polska a Maďarska. Dodávky z Maďarska ale v srpnu prudce klesly.

Ukrajina ročně spotřebuje zhruba 50 miliard metrů krychlových plynu. Země vytěží asi 20 miliard metrů krychlových, zbytek musí dovézt, převážně z Ruska.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK