Mládek:Stav na Ukrajině je argument dostavby jaderných elektráren

16.09.2014 | , Financninoviny.cz
Zpravodajství ČTK


perex-img Zdroj: Finance.cz

Praha 16. září (ČTK) - Situace na Ukrajině je argument pro dostavbu jaderných elektráren v Temelíně a Dukovanech. Na konferenci společnosti Business Forum o dodávkách plynu do Evropy to řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD). Podle něj je možné zajistit si jaderné palivo až na tři roky. Ministr také opět upozornil na možnou plynovou krizi na Balkáně.

"Pokud máte palivo a energetické inženýry, jste energeticky soběstační," uvedl Mládek. Krizi na Ukrajině vidí jako něco, co dělí společnost na dva tábory. Ty se podle něj víceméně shodnou, že anexe Krymu nebyla legitimní. Jedni ale vidí Rusko jako nepřítele a jsou pro sankce, zatímco druhá skupina vnímá situaci jako určitou "geopolitickou přetahovanou".

Mládek také znovu upozornil na možnou krizi, která hrozí hlavně na Balkáně v případě, že přestane proudit plyn přes Ukrajinu. Země jako například Bulharsko, Bosna a Hercegovina nebo Moldávie jsou podle něj plynem zásobovány pouze z Ukrajiny a navíc nemají dostatečné zásobníky. "Riziko humanitární katastrofy umrzlých lidí je celkem reálné," uvedl Mládek. Podle něj by Evropská unie měla začít situaci řešit nyní a nečekat na leden.

Jaderná elektrárna Temelín odebírá od července 2011 palivo od ruské společnosti TVEL, která patří do koncernu Rosatom. Dříve byl dodavatelem americký Westinghouse. Ruské palivo využívá každý šestý reaktor na světě, kromě Temelína i Dukovany. Všech devět českých reaktorů, šest komerčních, dva výzkumné a jeden univerzitní, pracuje na ruské palivo.

Česká republika dováží z Ruska přibližně 75 procent své spotřeby plynu. Ze stoprocentní závislosti na dodávkách plynu z Ruska se Česko vymanilo v roce 1997 díky smlouvě s Norskem. Ruský plyn proudí do ČR především přes Ukrajinu a Slovensko. ČR je ale napojena na alternativní trasy, kterými dokáže plyn získat - plynovodem Gazela, který napojuje ČR na zemní plyn z ruských zdrojů dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře a plynovodem Opal přes Německo nebo plynovodem Jamal přes Bělorusko a Polsko.

Autor článku

 

Články ze sekce: Zpravodajství ČTK