Ruská vláda nyní hovoří o "informační válce", ve které je Moskva napadána západními reportážemi o ruských zbraních a vojácích posílaných na pomoc rebelům na východě Ukrajiny.
"Navrhovaný zákon stanoví strukturu vlastnictví médií," uvedl místopředseda Státní dumy Sergej Železňak. "Jeho cílem je především zajistit informační suverenitu Ruska a omezit zahraniční vliv na události v zemi, která se stala terčem informační války," dodal.
Nový zákon by v případě schválení vstoupil v platnost až od ledna 2016. Majitelé podílů v médiích by navíc měli čas do února 2017, aby splnili jeho podmínky.
Ruský mediální sektor přilákal například německou společnost Axel Springer či americkou firmu Hearst Media, které nyní působí na ruském trhu s časopisy. Zahraniční podniky ale mají pouze malý vliv v ruském televizním sektoru, který je pro Rusy hlavním zdrojem zpráv.
Analytička Anastasia Obuchová ze společnosti VTB Capital Research upozorňuje, že zahraniční vlastnictví je v ruském mediálním sektoru celkově nízké a pouze málo zahraničních podniků má v ruských médiích více než 20procentní podíly.
Podle některých novinářů teď Putin posiluje kontrolu nad tištěnými a internetovými médii, ve kterých zůstávají poslední stopy odporu.
Startování bez klíče i pomocí hlasu. Díky českému Xmartonu jsou auta ještě chytřejší, inteligentní může být i vůz ze 70. let, říká jeho šéf
Škody i čínské elektromobily ostrouhaly. Oficiálně nejlepším autem Evropy může být Duster nebo laciný Citroën
Stočený tachometr je dost drahý problém. Jen Poláci kvůli tomu vyhodili 30 miliard z okna
Hybridní už je také Tatra. Vzduchem chlazenému dieselu o výkonu 408 koní pomáhá elektromotor nabízející dalších 680 koní
Luxus téměř západní: Vlády celé socialistické soustavy dostaly k dispozici GAZ 13 Čajku
