Jak efektivně zvýšit zaměstnancům plat, aneb šetříme se životním pojištěním

...finanční rezervu na pozdější dobu. Riziková složka životního pojištění dnes pamatuje téměř na všechny možné události včetně invalidity a vážných onemocnění, spořicí složka představuje jednu z forem dlouhodobé bezpečné investice, u které je – pokud se jedná o kapitálové nebo univerzální životní pojištění – garantován fixní výnos po celou dobu pojištění. V současnosti zákon pojišťovnám povoluje garantovat až 2,4 procenta ročně. Spolu s podíly na zisku, které pojišťovny připisují ještě nad rámec garantovaného zhodnocení, si tak lze dlouhodobě zajistit výnos převyšující běžné výnosy například v podobě termínovaných vkladů v bance.

Nové produkty životního pojištění, jako je například univerzální životní pojištění SPEKTRUM od ČSOB Pojišťovny, jsou přitom maximálně flexibilní. Každý si může sám zvolit poměr pojištění a spoření, může kdykoli rozsah a složení pojištění měnit, může z něj vybírat peníze nebo naopak do něj vkládat další, případně může u pojištění přerušit placení. To s produkty z doby před čtyřmi, sedmi roky nelze srovnat. Ke všem těmto výhodám přistupuje i daňové zvýhodnění, které umožňuje odečítat si zaplacené pojistné od daňového základu až do 12 000 korun ročně. Nutnou podmínkou pro získání daňových úlev je především tzv. pravidlo dvou šedesátek. Znamená to, že pojistná smlouva musí být sjednána do věku pojistníka šedesáti let a doba trvání je nejméně 60 měsíců, tedy pět let.

Daňové zvýhodnění vlastních plateb je v případě životního pojištění rozšířeno o možnost získat příspěvek zaměstnavatele. Tento příspěvek na soukromé životní pojištění zaměstnance je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem až do výše 8 000 korun ročně na jednoho zaměstnance. Současně je tento příspěvek osvobozen od plateb sociálního a zdravotního pojištění, které za své zaměstnance platí zaměstnavatel, i od plateb sociálního a zdravotního pojištění, které ze svého platu odvádí zaměstnanec. Na sociálním a zdravotním pojištění tedy ušetří výrazně nejen zaměstnavatel, ale také zaměstnanec.

Příspěvek na životní pojištění je tedy výhodný pro zaměstnance i pro zaměstnavatele. Pokud například měsíční příspěvek majitele firmy na životní pojištění jednoho svého zaměstnance činí 500 korun, tedy 6 000 korun ročně, ušetří majitel ročně na sociálním a zdravotním pojištění na jednoho zaměstnance 2 100 korun. Pokud má firma dvacet zaměstnanců, ušetří ročně, oproti klasickému zvýšení mzdy, na sociálním a zdravotním pojištění celých 42 000 korun.

S ohledem na výše zmíněný limit osmi tisíc korun ročně jako maximum pro daňově uznatelný náklad je optimální, aby zaměstnavatel přispíval každému svému zaměstnanci měsíčně 666 korun. Tím ušetří ročně za každého zaměstnance 2 798 korun na platbách na sociální a zdravotní pojištění.

Pro majitele firmy je tak výhodnější zvýšit svému zaměstnanci mzdu poskytnutím příspěvku na životní pojištění, než mu ji zvýšit prostým zvýšením mzdy. Zvýšení hrubé mzdy jednoho pracovníka o 666 korun totiž přijde zaměstnavatele celkem na 900 korun (odvede z této částky 234 koruny na sociální a zdravotní pojištění), přičemž zaměstnanec po zaplacení zákonných odvodů získá jen 466 korun čistého. Při zvýšení hrubé mzdy pomocí příspěvku na životní pojištění o 666 korun činí celkové náklady zaměstnavatele oněch 666 korun, tedy o 234 koruny méně než při klasickém zvýšení mzdy, a čistý příjem pro zaměstnance činí rovněž 666 korun, tedy o 200 korun víc oproti klasickému navýšení mzdy.

Zajímají vás další výhody životního pojištění? Čtěte další díl našeho seriálu v úterý 7.12.2004!