\"Není to tak, že by Česká republika chtěla šetřit, vycházíme ze společné vize,\" řekl Prachař. Hlavním úkolem je prý vytlačit tranzitní dopravu z Mikulova, protože zbytek současné silnice I/52 jinak vede nezastavěným územím. Dvouproudá komunikace tak bude navazovat na stejný typ komunikace vedoucí z Rakouska.
V Rakousku bude tato silnice dlouhá zhruba 15 kilometrů, zbytek trasy povede po klasické dálnici. Mezi roky 2016 a 2017 bude dálnice z Vídně dokončena vybudováním úseku Schrick - Poysbrunn, uvedl Pröll. Ten bude čtyřproudový a poté bude komunikace k českým hranicím pokračovat jako dvouproudá. Podle něj je vybrané řešení vzhledem k intenzitě dopravy mezi oběma zeměmi racionální. Podobně jako Česko i rakouská strana má zájem zejména na vytlačení tranzitní dopravy ze zastavěných oblastí. Rakouská část komunikace se proto vyhne obci Drasenhofen, dodal.
Na absenci rychlostního silničního spojení s Rakouskem si postěžoval Prachařův stranický kolega a ministr financí Andrej Babiš. \"Budeme slavit 25 let od revoluce a v určitém směru je ostuda, že nemáme žádné dálniční spojení do Rakouska a že vlak do Vídně jede čtyři a půl hodiny,\" řekl. Peněz na stavbu komunikací je přitom dostatek. Loni se na stavby dopravní infrastruktury nevyčerpalo 13 miliard korun a pro příští rok se rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury, který dnes vláda schválila, zvýší o 20 miliard na 94 miliard korun.