\"Čísla, která slyšíme z Paříže, nejsou příliš nadějná,\" prohlásil nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem před zasedáním takzvané Euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. \"Jsou zde určité obavy. Bylo by dobré, kdybychom našli řešení pro všechny rozpočty v rámci pravidel, žádnou dohodu mimo pakt,\" dodal.
Země eurozóny mají za povinnost držet svůj rozpočtový deficit pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Francie dostala na splnění tohoto rozpočtového cíle dva roky navíc. Tento měsíc však Paříž oznámila, že do roku 2017 se jí nepodaří dostat rozpočtový deficit pod tento limit. To by znamenalo, že splní rozpočtový limit o čtyři roky později, než původně slíbila.
Zdroj z francouzské vlády agentuře Reuters řekl, že nevidí možnost, že by se návrh rozpočtu Francie změnil do 15. října, tedy do lhůty, ve které musí země předložit rozpočet Evropské komisi. Paříž by sice nakonec mohla učinit nějaké ústupky, velké změny v rozpočtu na rok 2015 však považuje za politicky i technicky obtížné.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble uvedl, že je přesvědčen, že v případě Francie se nějaké řešení najde. Varoval však před obcházením rozpočtových pravidel. \"Evropská pravidla jsou tu proto, aby se dodržovala,\" prohlásil.
K přísnému uplatňování rozpočtových pravidel dnes vyzval i šéf německé centrální banky Jens Wiedmann. Upozornil, že dluhová krize v eurozóně začala v době, kdy finanční trhy ztratily důvěru v udržitelnost dluhu některých zemí eurozóny. Pokud podle něj EK nepodnikne vůči Francii kroky za porušování rozpočtových pravidel, důvěru v tato pravidla to významně poškodí.
Samotné Německo přitom čelí jiným tlakům. Některé země chtějí, aby se Berlín přestal soustředit na vyrovnaný rozpočet a naopak zvýšil investice. Poslední statistické údaje ukazují, že ekonomika Německa oslabuje a že země čelí recesi. Podle analytiků by vyšší investice podpořily nejen Německo, ale celou eurozónu.