Investiční pobídky se rozšíří do dalších míst, schválila to vláda

Strategie má přispět ke zvýšení zaměstnanosti, která by měla dosahovat u lidí mezi 20 a 64 lety 75 procent. Podle ministerstva práce není ale česká ekonomika ani přes své oživování bez podpory schopna dostatečný počet pracovních míst v příštích letech vytvořit. V zemi je 57 menších problémových regionů a v nich žije 2,62 milionu obyvatel, tedy zhruba čtvrtina. V těchto místech jsou vysoká nezaměstnanost, nižší mzdy, nižší životní úroveň i ghetta.

Strategie se soustředí na lepší uplatnění mladých po škole, postižených, rodičů malých dětí, lidí s nízkou kvalifikací či pracovníků před penzí. Opatření mají také podpořit rovné šance pro muže a ženy, rozvoj úřadů a jejich služeb a přizpůsobit vzdělávání a přípravu potřebám firem. Ministerstvo práce chce využít hlavně peníze z Evropského sociálního fondu z programu Zaměstnanost, část by hradil státní rozpočet.

Stát nyní poskytuje 200.000 korun na vznik pracovního místa do regionů s nezaměstnaností o 50 procent vyšší než celorepublikový průměr. Loni se to týkalo šesti okresů, mezi nimiž byl třeba Jeseník či Karviná. Podle ministerstva práce nastavení neodpovídá požadavkům. V některých lokalitách totiž vznikají průmyslové zóny, které příznivě ovlivňují přilehlá místa. Ta na podporu už ale nedosáhnout. Pravidla pro přidělení pobídek by tedy neměla být striktní a vláda bude podle strategie moci seznam regionů aktualizovat podle situace.

Také společensky účelná místa, na která úřady práce přispívají, by měla vznikat hlavně v oblastech s ghetty a dalšími potížemi. Revidovat by se měl systém podpor pro lidi bez místa, kteří chtějí začít podnikat. Peníze by měly putovat i do rozvoje sociálního podnikání.

Stát poskytuje také příspěvky na zaměstnávání postižených. Hradí část jejich mzdy. Podle strategie by se závislost zaměstnavatelů s víc než polovinou handicapovaných pracovníků na penězích od státu měla snižovat. Strategie počítá s úpravou \"parametrů povinného podílu\". Nyní mají podniky a instituce s víc než 25 zaměstnanci mít čtyři procenta pracovníků s postižením. Pokud handicapované nepřijmou, mohou odebrat zboží a služby, které poskytují firmy s více než polovinou postižených zaměstnanců. Toto náhradní plnění by se ale mělo podle strategie zrušit. Za nedodržování pravidel by měly být vyšší sankce.

K rovným šancím pro ženy a muže má podle materiálu přispět třeba podpora zkrácených úvazků a školek. Za zřízení mateřinek by byly daňové úlevy a jiné bonusy.

Kabinet odložil rozhodnutí o tom, jak přesně by se měl zrušit druhý důchodový pilíř. Ten zavedla vláda Petra Nečase, nynější koalice se zavázala ho zlikvidovat. Podle návrhu by si lidé měli přestat převádět část důchodových odvodů do vlastního spoření u fondů od roku 2016, nebo 2017. Své peníze by pak měli dostat zpět do roka, a to poštou, na účet či rovnou do třetího pilíře.

Kabinet odsunul také rozhodnutí o tom, jestli pošle sociálním službám ještě letos půl miliardy korun na dofinancování. Žádá o to ministerstvo práce. Podle něj by se bez této sumy muselo omezit či zrušit 400 služeb pro 15.000 potřebných. Částka by se měla využít na provoz i na platy lidí, kteří se o postižené či seniory starají.

ktk mal