\"To je absurdní, protože pochopitelně Česká pošta má největší podíl na trhu i včetně služeb, které po ní požaduje stát. My bychom si tak do toho kompenzačního fondu v podstatě zaplatili sami sobě,\" uvedl Elkán. Podle této kalkulace by pošta do fondu zaplatila 80 až 90 procent z požadovaných zhruba 1,8 miliardy korun.
Současnou legislativu proto vedení pošty považuje za nespravedlivou, protože konkurence náklady s udržováním sítě poboček nemá a stát České poště náklady s provozem ztrátových poboček nepokrývá. O přispívání poště na provoz poboček ze státního rozpočtu se už před dvěma týdny zasadil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Podle předsedy vlády jde o nejlepší způsob, jak zachovat poštu v podobě garanta veřejných služeb a umožnit i zvýšení platů řadovým doručovatelům a dalším pracovníkům, jejichž mzdy jsou dlouhodobě podhodnocené.
Místo státních dotací by ale pro poštu bylo podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) potřeba najít nové způsoby výdělku. Babiš uvedl, že má například návrh od finanční správy, že by od ní mohla pošta převzít hotovostní pokladnu. To by se mohlo týkat i celní správy.
Na přejetí těchto služeb je podle Elkána Česká pošta dobře připravená. Pošta v současnosti testuje automatizovaná obchodní místa. Jde o terminály, kde mohou lidé provádět hotovostní operace a nemusí s platbami na přeprážku. Takovéto terminály provozované poštou by mohly být například na finančních úřadech a lidé by je mohli používat například k platbám nejrůznějších daní, nebo by se tyto platby mohly přesunout přímo na pobočky pošty.