MMF v letech 2010 až 2011 vyzval kvůli obavám z vysokých státních dluhů a rozpočtových deficitů země jako je Německo, Spojené státy a Japonsko k úsporným opatřením. Podle IEO tak ale učinil ještě dříve, než se ekonomiky těchto zemí dokázaly plně zotavit z důsledků finanční krize.
Ve stejné době MMF obhajoval uvolněnou měnovou politiku jako prostředek k udržení hospodářského růstu a k podpoře poptávky ve vyspělých zemích. Zpočátku přitom ignoroval možné dopady takovéto politiky na hospodářský vývoj v rozvíjejících se zemích, tvrdí úřad.
\"Kombinace těchto politických kroků nebyla plně efektivní při podpoře oživení a posilovala šíření negativních vlivů,\" píše IEO ve zprávě, která analyzuje reakci MMF na globální finanční krizi.
MMF v roce 2012 přiznal, že podcenil možné negativní dopady rozpočtových škrtů na hospodářský růst. Doporučil proto zmírnění úsporné politiky. Podle IEO si však fond měl být na základě svých výzkumů těchto rizik vědom již před příchodem krize.
Šéfka MMF Christine Lagardeová nicméně uvedla, že doporučení MMF v roce 2010 byla vzhledem k tehdejším informacím a hospodářským prognózám rozumná. \"Pevně věřím, že doporučení, aby se ekonomiky s rychle rostoucím dluhovým břemenem zaměřily na konsolidaci, bylo správné,\" prohlásila.
IEO ve své zprávě rovněž upozornil, že úzká spolupráce MMF s Evropskou centrální bankou (ECB) a Evropskou komisí při záchranných programech pro některé členské země eurozóny vyvolala pochybnosti ohledně nezávislosti fondu a ohledně stejného zacházení se všemi jeho členy.
MMF zajišťuje svým 188 členským zemím poradenství ohledně hospodářské politiky. Poskytuje jim i nouzovou finanční pomoc, a to pod podmínkou, že podniknou kroky k nápravě svých ekonomických problémů.