Detroit loni 18. července vyhlásil největší komunální bankrot v dějinách USA. Od té doby nucená správa města jednala intenzivně s věřiteli a zástupci městských zaměstnanců o tom, jak podstatně snížit dluh odhadovaný na 18 miliard dolarů (401 miliard Kč). Zadlužení se podle schváleného plánu sníží o sedm miliard dolarů.
Soudce Steven Rhodes zahájil líčení o plánu Detroitu před dvěma měsíci a od té doby Detroit uzavřel dohody se zbylými věřiteli. Už předtím se město dohodlo na restrukturalizaci s největšími městskými odbory a s většinou věřitelů, včetně penzionovaných a stávajících zaměstnanců.
Městem jmenovaný nucený správce Kevyn Orr vypracoval více než tisícistránkový plán finanční restrukturalizace, který dnes detroitský federální soud označil za uskutečnitelný a vůči věřitelům spravedlivý. Důchody městských zaměstnanců Detroit sníží v průměru o 4,5 procenta. Město mimo jiné slíbilo, že vydá 1,7 miliardy dolarů na demolici velkého počtu zchátralých budov, zlepšení bezpečnosti a zajištění základních služeb.
Pobyt Detroitu v bankrotovém režimu byl nezvykle krátký. Kalifornské město Stockton se tento týden dostalo z bankrotu po více než dvou letech a další kalifornské město San Bernardino je pod soudní ochranou před věřiteli už déle než dva roky.
Detroit se v minulosti proslavil jako kolébka a centrum amerického automobilového průmyslu. Kvůli přesunu výroby jinam, silným rasovým problémům a katastrofální politice města se ale začal od 60. let postupně vylidňovat a rozkládat a nyní je nejchudším velkoměstem Spojených států. Dnes má město o rozloze větší než Manhattan, Boston a San Francisco dohromady necelých 700.000 obyvatel, což je o 30 procent méně než v roce 2000 a hluboko pod úrovní 1,2 milionu z roku 1980.