Vyživovací povinnost rodičů se nevztahuje na věčné studenty

13.11.2014 | , Finance.cz
DŮCHODY A DÁVKY


perex-img Zdroj: Finance.cz

Ústavní soud vydal nález, který se zabýval otázkou požadavku na výživné od dítěte, které opakovaně studuje na střední škole. Jedná se o zajímavé rozhodnutí, které bude mít dopad i do běžné rozhodovací praxe soudů v problematice takzvaných „věčných studentů“.

Ústavní soud projednával ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Opavě, na základě kterého bylo zvýšeno výživné synovi stěžovatele. Stěžovatel se rozhodnul podat ústavní stížnost, jelikož dle jeho názoru se soudy nezabývaly argumentací, že syn řádně nepokračuje ve studiu, protože opakovaně studuje školu stejného stupně, kterou již v minulosti absolvoval. Dále stěžovatel nesouhlasil s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, který považoval za nepodstatné, s jakými výsledky syn studuje, což by prokázalo, zda se syn stěžovatele řádně připravuje na své budoucí povolání. Tímto mělo být porušeno základní právo stěžovatele, a to právo na spravedlivý proces garantované Listinou základních práv a svobod.

Lepší s maturitou

K ústavní stížnosti se vyjádřil Krajský soud v Ostravě, který odkázal na své rozhodnutí a provedené dokazování, kdy bylo stanoveno, že „dítě stěžovatele ve věku 21 let studuje druhý ročník střední školy a v březnu 2014 pokračuje ve studiu na stejné škole, nelze předcházející závěr přezkoumávat či napravovat a tím v konečném důsledku odepřít dítěti právo na výživné od rodiče s tím, aby toto studium ve třetím ročníku z důvodu chybějících prostředků ukončilo. Krajský soud se i nadále domnívá, že předpokladem trvání vyživovací povinnosti rodiče je neschopnost dítěte se samo život a nikoliv jeho studijní prospěch, neboť ne každý student je stejně nadaný, přičemž tato otázka by snad mohla mít svoje opodstatnění, pakliže by bylo tvrzeno, že dítě studia zneužívá a úmyslně jeho obvyklou dobu prodlužuje, což však není tento případ.“ Syn stěžovatele se k podané ústavní stížnosti vyjádřil, že ústavní stížnost je neopodstatněná a považuje argumentaci o škole stejného stupně za nesprávnou, jelikož sice dokončil obor bez maturity, konkrétně obor nástrojař na Střední škole technické, avšak nyní studuje Soukromou obchodní akademii, kdy platí, že s maturitní formou studia má větší šanci uspět na trhu práce.

Rozhodnutí Ústavní soudu

Ústavní soud rozhodnul, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě se ruší, jelikož tímto rozsudkem bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces. Ústavní soud v rámci odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že pokud syn stěžovatele studuje již druhou střední školu, která nenavazuje na předchozí školu, je nutné se zabývat úvahou, zda-li se jedná o racionální přípravu na budoucí povolání. V tomto konkrétním případě, jestli jest na trhu práce v daném regionu větší poptávka po vyučených nástrojářích nebo absolventech obchodní akademie. Dále je nutné zvážit, jaké jsou důvody pro studium soukromé střední školy zatížené školným, zda-li je škola odpovídajícím způsobem kvalitní a rovněž je třeba posoudit, jakým způsobem se věnuje studiu syn stěžovatele.

Ústavní soud taktéž uvedl, že pro úvahy o výši výživného je nutné posoudit, jaké časové nároky jsou spojené se studiem a jestli je tedy možné, aby si syn stěžovatele zajistil přivýdělek například brigádou. Stěžovatel měl totiž podprůměrný plat a jeho manželka pracovala pro úklidovou firmu s minimálním příjmem.

Ústavní soud v rámci odůvodnění: Jinými slovy řečeno, Ústavní soud samozřejmě nehodlá nikterak znevažovat či dokonce zpochybňovat i vzdělávání vykonávané pouze z důvodu zájmu, a nikoliv jako potenciální přípravu k budoucímu povolání ve smyslu realizace práva podle čl. 26 odst. 1 Listiny (se značnou nadsázkou tak lze přisvědčit rčení ze známého českého filmu, podle něhož „i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále“). Jako příklad, že vzdělání může být i hodnotou samo o sobě, lze uvést třeba distanční studium ženy a matky v domácnosti, kterým obohacuje úroveň duchovního bytí a vývoje nejen svou vlastní, ale i svých dětí. Odlišná je však otázka, zda se i na takovéto „studium pro studium“ vztahuje zákonná a soudně vymahatelná vyživovací povinnost rodičů. Ústavní soud zastává názor, že nikoliv.

Poznámka: Kompletní znění citovaného nálezu Ústavního soudu naleznete pod sp. zn.: II. ÚS 2121/14 na jeho webových stránkách. Každý případ sporu o výživné je nutné pojímat individuálně, tudíž lze jedině doporučit před učiněným jakýkoliv podání a žádostí, konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu.

Autor článku

Zbyněk Drobiš  


Pomohl vám tento obsah? Dejte mu hodnocení:

Průměrné hodnocení: 0
Hlasováno: 0 krát

Články ze sekce: DŮCHODY A DÁVKY