O rok dříve byla inflace v eurozóně na 0,7 procenta a v celé EU činila 0,9 procenta. Tempo růstu cen se už dlouho pohybuje hluboko pod úrovní necelých dvou procent, kterou si Evropská centrální banka (ECB) stanovila jako střednědobý inflační cíl.
ECB v poslední době činí razantní kroky proti riziku deflace a na podporu hospodářského růstu. V září snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a ohlásila plán nákupu některých cenných papírů.
Dlouhodobější pokles cen by mohl svádět spotřebitele k odkládání výdajů, podniky pak k odkladům investic, což by podkopalo hospodářský růst a zaměstnanost. Meziroční pokles cen zaznamenalo v říjnu pět zemí EU - Řecko, Bulharsko, Maďarsko, Polsko a Španělsko.
Nejvíce se na zrychlení inflace v říjnu podílely restaurační služby, kde ceny stouply o 0,08 procenta. Zvýšilo se i nájemné a rostly ceny tabákových výrobků. Kvůli propadu světových cen ropy naopak klesaly ceny pohonných hmot a topného oleje.
Skupina zhruba 60 ekonomů a akademiků v anketě ECB tento týden snížila průměrný odhad inflace v eurozóně na příští rok na jedno procento z dosavadní prognózy 1,2 procenta. V roce 2016 by se měla inflace zvýšit na 1,4 procenta. Snížené odhady inflace by ECB mohly přimět k dalším zásahům na podporu ekonomiky, upozorňuje agentura Reuters.