Zpráva OECD zvýrazňuje nedostatky českých školáků

OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) včera zveřejnila zprávu za rok 2003 o tom, jak dovedou 15letí ve 41 státech využít své vědomosti v praxi. Pro české žáky nedopadl příliš lichotivě - podobně jako před třemi lety, kdy OECD průzkum provedlo poprvé - patří spíše k lepšímu průměru.

Do první pětice se umístilo Finsko, Korea, Kanada, Honkong - Čína a Nizozemí, ČR skončila na 15. místě mezi Belgií a Francií. Za našimi žáky zůstali Rakušané, Slováci a Němci. Např. v Indonésii více než polovina lidí nedosahuje ani první úrovně. U nás 80 % žáků spadá do druhé a vyšší kategorie.

Čeští žáci toho sice spoustu vědí, ale nedokáží své znalosti v praxi využít. To by se mělo zlepšit s novým školským zákonem. Podle některých pedagogů však pouhé rozvolnění osnov ke změně nestačí.

Výzkum OECD, který se specializoval obzvlášť na matematiku, (zkoumala se čtenářská, matematická a přírodovědná gramotnost) rozlišoval šest úrovní. Zatímco ti, kdo mají znalosti na první úrovni, dovedou zodpovědět pouze na jednoduchou, jasně definovanou otázku, která je blízká jejich kontextu, studenti z nejvyšší šesté úrovně dokáží konceptualizovat problém, zobecňovat, využívat několika informačních zdrojů naráz, vzájemně je hbitě propojovat a použít informace získané vlastním šetřením. Zkrátka jsou to žáci s pokročilým matematickým myšlením. Žáků, kteří nedosahují ani první úrovně, je v ČR 5 %, průměrně ve sledovaných zemích pak 11 %. Průzkum se nezaměřuje na teoretickou matematiku a její aplikace, ale spíše na schopnost využít matematické znalosti v běžném životě.

Do výzkumu se zapojili patnáctiletí ze zemí OECD, jako např. Autrálie, Kanada, Řecko, Mexiko, Korea či Japonsko, ale též žáci ze zemí, které nemají členství v OECD, jako např. Brazílie, Uruguay, Tunisko či Rusko.

Celý průzkum byl zaměřen na tři oblasti: za prvé kolik žáků dosáhlo druhé a vyšší úrovně, dále jaký je výkon průměrného dítěte a nakonec jak hluboká je propast mezi lepšími a horšími výsledky a proč vzniká.

A tak 250 tisíc studentů řešilo následující příklad: jaká je výška jednoho schodu, když celková výška schodiště je 252 cm, délka je 400 cm a schodiště má 14 schodů? Schopnost odpovědět na tuto otázku se rovná druhé úrovni...


Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.