Lázním se letos dařilo lépe, hlavně díky zrušení poplatku 100 Kč

Zrušením stokorunového poplatku se podle něj odblokovala sociální brzda pro řadu lidí, kteří si o lázně neříkali, protože platit 100 korun za den pro ně bylo moc. \"Nejvíce to bylo patrné u pobytů rodičů s dětmi, protože stokoruna se platila i za dítě,\" řekl Bláha. Samoplátců podle něj letos mírně ubylo, protože řada pacientů již dokázala \"projít systémem, aby jim to pojišťovna zaplatila\".

Negativem letošního roku byl ve velkých lázeňských městech zaměřených na zahraniční klientelu výpadek ruské klientely. Negativně se to projevilo v nižším počtu přenocování. Potvrdil to primátor Karlových Varů a předseda Sdružení lázeňských míst Petr Kulhánek. \"Počet lidí se zvýšil o 3,5 procenta, v počtu nocí je minus tři procenta,\" řekl.

Bláha připomněl, že přes letošní růst příjmů z pojištění na dvě miliardy korun se lázně zdaleka nedostanou na příjmy, které měly před změnami zavedenými za vlády Petra Nečase v roce 2012. V roce 2010 byl podle Bláhy příjem lázní z pojištění 3,2 miliardy korun.

Od příštího roku má začít platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která například prodlouží pobyty z 21 na 28 dní. Bláha to označil za pozitivní změnu, i když další nové pacienti lázním díky novele nepřinese. Odhadl, že příjem lázní z pojištění by příští rok mohl stoupnout k 2,3 až 2,4 miliardy korun. \"To lázním dává zase šanci žít, rozvíjet se, investovat a zaměstnávat lidí,\" řekl.

Pozitivně hodnotil letošní rok i předseda představenstva Lázní Bělohrad Jaromír Ferbr. \"Letos se situace začíná otáčet. Dostáváme se postupně z červených čísel zpátky na standardní ekonomiku, která není na rozdávání, ale na druhou stranu již není likvidační,\" řekl. V krizi lázně podle něj musely propustit přes 100 lidí. Nyní mají asi 320 lidí a v případě pokračování příznivého vývoje počítají s navýšením počtu personálu.