Čína prý promrhala 6,8 bilionu dolarů v neefektivních investicích

Zpráva, kterou vypracovali Sü Cche z čínské Národní rozvojové a reformní komise (NDRC) a Wang Jüan z Akademie pro makroekonomický výzkum, tvrdí, že v letech 2009 až 2013 činily neefektivní investice téměř polovinu celkové částky investované do rozvoje čínské ekonomiky.

Většina špatných investic prý směřovala přímo do odvětví požívajících největší státní podpory, například do automobilového a ocelářského průmyslu. \"Efektivita investic se (v posledních letech) dramaticky snížila,\" upozorňuje zpráva. \"Mnohem zřetelnějším se to stalo po globální finanční krizi a vedlo to k velkému rozsahu nadbytečných investic a plýtvání,\" dodává.

Zpráva podle listu podtrhuje rostoucí obavy Pekingu z možných ekonomických a sociálních důsledků špatných investic. Vláda se nyní snaží omezit závislost ekonomiky na investicích a zahraničním obchodu a podporovat hospodářský růst založený na domácí spotřebě.

Čínská ekonomika se v poslední době potýká se zpomalováním růstu kvůli útlumu na trhu s bydlením, slábnoucí domácí poptávce a nestabilnímu exportu. Hrubý domácí produkt Číny se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 7,3 procenta, což představuje nejslabší tempo za více než pět let. Oficiálním cílem vlády je dosáhnout v celém letošním roce hospodářského růstu 7,5 procenta.

Čínský prezident Si Ťin-pching tento měsíc prohlásil, že rizika, kterým v současnosti čelí čínská ekonomika, nejsou až tak hrozivá a že vláda je přesvědčena, že se s nimi dokáže vypořádat. Upozornil, že i v případě zpomalení na sedm procent zůstane Čína v čele globálního hospodářského růstu.

Čína je druhou největší ekonomikou na světě po Spojených státech. Slabší růst v Číně by mohl mít negativní dopady na další ekonomiky, a to jak v Asii, tak ve zbytku světa. Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží.