Loajalita k zaměstnavateli nebo přehlížení nedostatků?

Loajalita k zaměstnavateli je nezbytným prvkem pracovněprávního vztahu. Je však loajální k zaměstnavateli podávat upozornění na Českou inspekci životního prostředí v případě, že jsou zaměstnanci přesvědčeni o hrozbě poškození životního prostředí?

Stížnost na inspekci je stála místo

Zaměstnanci odeslali dopis České inspekci životního prostředí, ve kterém poukazovali, že činnost jejich zaměstnavatele jakožto čistírny odpadních vod může poškodit životní prostředí. Před odesláním tohoto dopisu zaměstnanci několikrát do provozní knihy zaměstnavatele uvedli upozornění na vážné porušování provozního řádu, na které nebylo zaměstnavatelem nikterak reagováno. Avšak zaměstnanci ve zmiňované dopise rovněž uváděli i jiné skutečnosti než povahy upozorňující na ohrožení životního prostředí, ale taktéž na údajně korupční a podezřelé podnikatelské vztahy spojené se zaměstnavatelem. Zaměstnanci tento dopis zaslali nejen České inspekci životního prostředí, ale některým dalším subjektům.

Zaměstnavatel pro zaslání tohoto dopisu uplatnil vůči zaměstnancům okamžité zrušení pracovního poměru pro nedodržení závazku mlčenlivosti k technickým parametrům čistírny odpadních vod a způsobení újmy zaměstnavateli, který byl tímto dopisem poškozen před zákazníky a obchodními partnery.

Zaměstnanci nesouhlasí s okamžitým zrušením pracovního poměru

Zaměstnanci následně podali žalobu o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Zaměstnanci byli přesvědčeni, že okamžitým zrušením pracovního poměru pro zaslání zmiňovaného dopisu by bylo odepřeno jejich právo obracet se se stížnostmi a žádostmi na státní orgány. Zaměstnanci byli taktéž toho názoru, že neměli jinou možnost než dopis odeslat, jelikož plnili svou zákonnou povinnost vyplývající z prevenční povinnosti předcházení škodám, která byla deklarována i v kolektivní smlouvě.

Jak rozhodovaly soudy?

Okresní soud v Břeclavi stanovil, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné, jelikož jednání zaměstnanců nedosahovalo intenzity zvlášť hrubého porušení pracovní kázně k uplatnění tohoto institutu. Krajský soud v Brně zamítnul žalobu zaměstnanců o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. Nejvyšší soud následně zamítnul dovolání zaměstnanců. Tyto soudy dovodily, že úmyslem zaměstnanců při odeslání dopisu bylo způsobení újmy zaměstnavateli, kdy bylo nadbytečné uvádět v dopise i skutečnosti, které se nevztahují přímo k ohrožení životního prostředí: „Kdyby stěžovatelé sledovali pouze zájem na předcházení škodám (ze špatně fungující čističky), nemuseli (neměli) podle dovolacího soudu v dopise uvádět také údaje, které sledovaly pouze poškození jejich zaměstnavatele.“

Zaměstnanci následně podali ústavní stížnost s argumentací porušení jejich práva na spravedlivý proces a práva na soudní ochranu, a to zejména z důvodu nedostatečného provedení veškerých důkazů a jejich správného zhodnocení.

Ústavní stížnost

Ústavní soud zrušil rozsudek Krajského soudu v Brně a rozsudek Nejvyššího soudu pro porušení principů řádného a spravedlivého procesu. Ústavní soud v rámci odůvodnění nálezu mimo jiné uvedl, že obecné soudy se zabývaly zejména otázkou, zda-li zaměstnanci dodržely pracovní smlouvu a loajalitu vůči zaměstnavateli, aniž by se řádně vypořádali s otázkou veřejnoprávního zájmu na ochraně životního prostředí, s námitkami zaměstnanců, že jejich jednání odvracelo hrozící nebezpečí a právu občanů obracet se s dotazy a stížnostmi na státní orgány.

Kompletní znění citovaného nález Ústavního soudu naleznete pod sp. zn.: III. ÚS 298/12 na jeho webových stránkách www.usoud.cz. Každý případ je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze jedině doporučit před učiněným jakýkoliv podání konzultovat s právníkem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu a rizik vedení sporu.