Byla jednou jedna Mařena aneb Imatrikulační slavnost studentů brněnské architektury

13.12.2004 | , VysokéŠkoly.cz
Studentské centrum


perex-img Zdroj: Finance.cz

Pravděpodobně jeden z nejoriginálnějších vstupů do akademického života již řadu let praktikuje Fakulta architektury Vysokého učení technického. Že stále netušíte, o čem je řeč? Nevadí, následující článek se vám to pokusí objasnit.

Pravděpodobně jeden z nejoriginálnějších vstupů do akademického života již řadu let praktikuje Fakulta architektury Vysokého učení technického. Že stále netušíte, o čem je řeč? Nevadí, následující článek se vám to pokusí objasnit.

Dnes už si zřejmě nikdo ani nepamatuje, jak to celé začalo. Tradují se historky o oblíbeném restauračním zařízení někde v Komíně, kde se studenti scházívali se svými kantory, aby debatovali nejenom o nejnovějších architektonických počinech. Snad to byla právě oblíbená (nebo neoblíbená?) číšnice, možná že šlo jenom o její přezdívku...zkrátka, zřejmě to byla právě ona žena Mařena, která odstartovala tuto originální akci.



Autory celého projektu bývají vždy studenti celého čtvrtého ročníku. Studenti brněnské architektury skládají bakalářské zkoušky na začátku tohoto ročníku - přípravy akce tak mohou být docela příjemným odreagováním po právě prožitých týdnech plných stresu. Čtvrtý rok studia již také nepředstavuje takovou zátěž, a tak se studenti - čerství bakaláři - mohou směle vrhnout do příprav Mařeny. Sympatickým jevem také je, že se na přípravách podílí vesměs celý ročník - na většině vysokých škol už totiž kolektiv není tím, jak si ho pamatujeme ze střední školy, ale jakousi roztříštěnou hmotou.

Každý rok se jedná o zcela jedinečný projekt s konkrétním tématem. Společné mají všechny úvodní návnadu v podobě návštěvy oficiální imatrikulační slavnosti. No, řekněte, kde jinde byste mohli být při slavnostních slovech děkana fakulty svědky vpádu komanda oživlých lepenkových krabic či příletu bandy mimozemšťanů? Dalším společným rysem je dočasný vznik školního baru, kde si můžete "kdykoli objednat cokoli".



Jak už bylo naznačeno, každý rok se odehrává v duchu jedné zaštiťující myšlenky. Ta je pak určující i pro další změnu, která nastane ve škole. V týdnu předcházejícím vyvrcholení akce - v podobě bujaré pařby v některém z brněnských klubů - se škola změní k nepoznání. Letošní ročník tak jistě mnohým připravil nejednu pernou chvilku. V duchu celé myšlenky - krabicionismu a fuchsionalismu - byly chodby školy tento rok od podlahy až ke stropu zaskládané lepenkovými krabicemi, takže umožňovaly průchod sotva metrovým koridorem (z požárních aspektů to asi nebylo příliš bezpečné, nicméně se všichni chovali vzorně a chuť na podpálení školy si pro tentokrát nechali zajít).

Vedení školy je už na Mařeny zvyklé, mnozí se dokonce těší, co jim čtvrťáci předvedou nového, ale hlavně je celému projektu pozitivně nakloněno. Kdyby tomu tak nebylo, stěží byste si například mohli vyzdobit školu nespočtem šňůr a drátů a donutit staré i mladé prolézat důmyslným systémem, tak jak jsme to kdysi vídali ve slavné pevnosti Boyard.



Vyvrcholením akce je nakonec důmyslné pasování nic netušících prváků do stavu vysokoškolského, potažmo architektonického. A tak si letošní prváci s důvěrou nasadili na hlavy obrovské krabice, chytli se všichni společně za ruce a vydali se na pochod městem. Když se k těm zhruba 100 krabicím připočte ještě stejný počet příznivců a hlavně organizátorů, vznikne jev, kterého si město nemůže nevšimnout. Průvod byl důmyslně veden kolem staveb architekta Bohuslava Fuchse, jehož jméno pak před každým objektem účastníci průvodu vzývali. Exhibicionismus, který není architektům cizí, je donutí procházet centrem sem a tam a do celého světa vykřikovat, dnešek patří nám! A lidé se diví, ale hlavně baví. Třeba v jednom z minulých ročníků přilétla do města obří kometa, v jejímž chvostu se skvělo na sedmdesát prváků...



Průvod se nakonec zastaví před vstupem do cílového podniku. Několikatýdenní přípravy vyvrcholí nevšedním obřadem pasování - implantace čipu rukou mimozemšťana či koupel v nádobě plné slizu nebývá tím nejstrašnějším zážitkem. Posledním aktem je volba Mařeny - tedy nejpůvabnější ženy akce. Zarážející v případě posledních dvou ročníků však ale je, že soutěž vyhráli muži! Jakmile se po obřadu nakonec všichni šťastně ocitnou na jedné společné lodi, začíná bujaré veselí, jakého jsou schopni pouze studenti brněnské architektury...




Materiál byl převzat ze zpravodajského a informačního serveru VYSOKESKOLY.CZ.

Autor článku

Eva Vojtíšková