Měnový fond už koncem dubna schválil dvouletý program hospodářské pomoci Ukrajině, a to právě v objemu 17 miliard dolarů (zhruba 382 miliard Kč). Z této pomoci Ukrajina zatím od MMF obdržela 8,2 miliardy USD. Kyjev by přitom chtěl co nejrychleji získal další část pomoci v objemu 2,7 miliardy dolarů.
Výpočty MMF ukazují, že k celkové částce je potřeba přidat dalších 15 miliard dolarů. Důvodem je stav ukrajinské ekonomiky, především pak pokles hrubého domácího produktu o sedm procent, tvrdí zdroje. Problémem je také propad vývozu z Ukrajiny do Ruska, což vedlo k masivnímu odlivu kapitálu a poklesu rezerv ukrajinské centrální banky.
Bez dodatečné pomoci by prý Kyjev musel razantně seškrtat rozpočet, nebo by byl nucen přestat provádět platby majitelům státních dluhopisů. Vysoce postavení západní činitelé, kteří se účastnili rozhovorů, nicméně uvedli, že zvýšení částku pomoci o uvedených 15 miliard dolarů je příliš výrazné a má jen chabou podporu. MMF od Kyjeva v rámci záchranného programu vyžaduje hospodářské a administrativní reformy, jejichž zavádění ale Kyjevu jde až příliš pomalu.
Eurokomisař pro finanční záležitosti Pierre Moscovici uvedl, že Evropská komise uvažuje o třetím záchranném programu pro Ukrajinu, jíž v rámci dosavadních dvou podpůrných programů zatím poskytla zhruba 1,6 miliardy eur ve formě půjček. Italský ministr financí Pier Carlo Padoan, který předsedal dnešní schůzce svých unijních protějšků v Bruselu, však podotkl, že EU by měla zdroje uvolnit jen tehdy, pokud by Kyjev projevil větší úsilí k prosazení reforem.