Růst poptávky po uhlí v posledních letech zpomaloval a tento trend by měl nadále pokračovat. V loňské zprávě IEA očekávala, že do roku 2018 se poptávka bude zvyšovat ročně o 2,3 procenta. Za roky 2010 až 2013 poptávka rostla o 3,3 procenta ročně.
Největším spotřebitelem uhlí na světě dál zůstane Čína, a to navzdory snahám tamní vlády spotřebu tohoto fosilního paliva omezovat. Na růstu celkové poptávky se má Čína podílet až třemi pětinami. V příštích pěti letech by poptávka po uhlí v Číně ale ještě neměla dosáhnout svého vrcholu, uvádí IEA. Čína je zároveň největším producentem a dovozcem uhlí na světě.
Kromě Číny k růstu poptávky po uhlí přispívají rovněž Indie, Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) a další asijské země. Naopak v Evropě a ve Spojených státech spotřeba uhlí klesá. V USA by se díky prudkému růstu těžby plynu z břidlic měla poptávka po uhlí snižovat o 1,7 procenta ročně, předpovídá IEA. Snížit se má i celková spotřeba v zemích, které jsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), a to právě díky Evropě a USA, které vyrovnají růst spotřeby v Turecku, Koreji a Japonsku.
IEA také upozornila na nízké ceny uhlí. Již v loňské zprávě varovala, že mnoho těžařů se potýká se ztrátami. Od loňského roku ceny uhlí dál klesly, objevily se ale faktory, které těžařům pomáhají přežít. Jsou mezi nimi snahy firem snižovat náklady, lepší řízení, ale i pokles kurzu měn hlavních vývozních zemí či pokles cen ropy. Ropa totiž tvoří významnou část nákladů na těžbu uhlí, zejména při těžbě z povrchových dolů.