\"Státem kontrolovaná média mají naprosto jiný úkol,\" vysvětlil politolog Alexej Makarkin. \"Jejich prací není informovat obyvatele, ale vést propagandu. A proto se nyní snaží ujišťovat.\"
Ruský prezident Vladimir Putin od nástupu k moci postupně získal státní podíl v každé důležité televizní stanici. A televize slouží jako hlavní informační zdroj pro většinu Rusů, kteří nežijí ve velkých městech. \"To státu poskytlo neuvěřitelnou moc určovat podobu zpráv, které obyvatelé dostávají,\" poznamenal Bloomberg.
Rubl v úterý prakticky prožil volný pád, neboť ztratil takřka dvacet procent své hodnoty. Takový propad během jediného dne je za posledních 16 let největší. O pokles se postarala panika, kterou centrální banka vyvolala překvapivým zvýšením základní úrokové sazby na 17 procent. Opatření, které mělo pomoci přibrzdit inflaci a dodat rublu na finančních trzích sílu, ale způsobilo, že Rusové začali hromadně vyměňovat rubl za západní měny.
Ruská média kontrolovaná státem či Putinovými spojenci se ve zpravodajství k rublu zaměřila na vládní opatření proti krizi, pokud o měnových problémech vůbec informovala. Televize Rossija 24 nebo deník Izvěstija zprávy postavily na rozhovoru s guvernérkou centrální banky Elvirou Nabiullinovou, která tvrdila, že je připravena rubl bránit. List Rossijskaja gazeta a stanice REN TV přinesly optimistické reportáže o tom, jak rubl po svém propadu opět posílil.
Nezávislý list The Moscow Times v úterý napsal, že někteří Rusové si pondělního asi desetiprocentního propadu rublu ani nemuseli všimnout. Televizní stanice První kanál totiž v pondělí v hlavním vysílacím čase zmínila pokles hodnoty měny jen v krátkém příspěvku. Ten byl ve zpravodajském bloku navíc až pátý v pořadí - po zprávách o teroristickém útoku v Austrálii, likvidaci údajných teroristů v Rusku a dvou Putinových prohlášeních k vojenským přehlídkám a stavebním cílům.
\"Zpráva o rublu dala pád hodnoty za vinu padající ceně ropy, ačkoli propad rublu byl v pondělí znatelně výraznější než propad (severomořské) ropy Brent,\" poznamenal The Moscow Times.
Rusko je nyní na prahu své první měnové krize od roku 1998. Od počátku roku ztratil rubl přes 50 procent své hodnoty a jeho pád odráží řadu faktorů - od krize na Ukrajině a západních sankcí proti Moskvě, přes obavy ze sestupu ekonomiky do recese až po nynější propad cen ropy na světových trzích.