Zástupci členských států EU, Evropské komise a Evropského parlamentu chtějí novými pravidly zabránit užívání anonymních společností k legalizaci výnosů z trestné činnosti, financování terorismu nebo k daňovým únikům.
Shoda panuje především na vzniku centrálních registrů v jednotlivých státech, v nichž by bylo zaneseno jméno, datum narození, státní příslušnost a místo pobytu skutečných vlastníků, tedy těch, kterým společnosti, nadace či jiné právnické subjekty patří a kteří z nich mají užitek.
\"Vytvoření registrů skutečných vlastníků pomůže poodhalit závoj tajemství offshorových účtů a bojovat proti praní špinavých peněz a daňovým únikům,\" uvedl lotyšský europoslanec Krišjanis Karinš, který se na jednáních o kompromisním řešení podílel.
Registry budou přístupné státním institucím ve všech 28 členských zemích a částečně také bankám, které budou moci ověřovat skutečné vlastníky firem. Mimo to do nich budou moci nahlížet také osoby s \"oprávněným zájmem\" jako například investigativní novináři, ale i běžní občané.
Banky, účetní, právníci, realitní společnosti a kasina budou podle nových pravidel muset v budoucnu věnovat větší pozornost podezřelým transakcím svých zákazníků.
Dohoda, která by měla být oficiálně schválena příští rok, jde dál než principy podpořené na summitu skupiny G20 v Austrálii minulý měsíc.
Organizace Transparency International označila sice dohodu za milník, i nadále však prý zůstává pozadu za požadavkem plné transparentnosti. Kompromisní dohoda totiž umožní novinářům a veřejnosti jen částečný přístup. \"Systém s omezeným přístupem bude pravděpodobně těžkopádnější, dražší a bude používán jako výmluva k odmítnutí přístupu pro veřejnost,\" řekl Carl Dolan, ředitel Transparency International EU.
Nejasné zůstávají zatím podmínky získání přístupu do registrů v \"oprávněném zájmu\", s největší pravděpodobností bude ale podmíněn přinejmenším registrací a zaplacením správního poplatku.