Summit EU podle Tuska podpořil vznik fondu strategických investic Rozšiřuje večerní čtvrteční zrpávu.

Lídři zemí EU také podle Tuska připomněli potřebu strukturálních reforem a snah o rozumné hospodaření s veřejnými prostředky. \"Tato trojice společně tvoří naši strategii ke zrychlení ekonomické obnovy,\" prohlásil někdejší polský premiér, pro kterého je nynější summit ve funkci \"unijního prezidenta\" prvním.

Fond EFSI je součástí plánu komise Jeana-Claudea Junckera, který má investicemi podpořit nynější jen velmi pomalý ekonomický růst unie. Ve fondu mají být především peníze z unijního rozpočtu a Evropské investiční banky (EIB), celkem 21 miliard eur (579 miliard Kč).

Záruky fondu by měly pomoci vytvořit \"pákový efekt\", který do roku 2017 přitáhne podle komise oněch až 315 miliard eur investic. Pracovní skupina už také vypracovala soupis přibližně 2000 projektů s \"evropskou přidanou hodnotou\" v oblastech jako dopravní či energetická infrastruktura, věda a výzkum a podobně, které by na tyto peníze mohly mít šanci.

Sám Juncker novinářům řekl, že s obnovou investic bude v EU možné mobilizovat veřejné i soukromé peníze, i snížit počet nezaměstnaných. Nikdo podle něj během summitu nežádal zvýšení uvažované částky. Juncker dal najevo, že dál počítá také s národními příspěvky do fondu EFSI. Tuto diskusi však EU absolvuje až v prvních měsících příštího roku. Podle šéfa komise na čtvrtečním jednání žádný stát svůj budoucí podíl ve fondu nevyloučil. Zopakoval představu, že komise by národní příspěvky do EFSI chápala jako neutrální vůči unijním rozpočtovým pravidlům. Pokud půjde legislativní proces hladce, mohl by podle Junckera fond začít pracovat od června příštího roku.

Česká republika vznik fondu podporuje a pracuje na výběru projektů, které by šlo prostřednictvím EFSI financovat, řekl novinářům po jednání premiér Bohuslav Sobotka. \"Asi nebudou mít šanci projekty, které by se musely několik let velmi náročně připravovat,\" poznamenal Sobotka, konkrétní možnosti ani oblasti, které by Česko mohlo vybrat, však nejmenoval.

Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že by se o výběru projektů nemělo rozhodovat politicky, ale \"na základě kritérií byznysu\".

Podle šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho by země EU měly Junckerův investiční plán realizovat co nejrychleji. \"Mohlo by to přispět k nárůstu důvěry v ekonomiky eurozóny,\" řekl v Bruselu. Podle něj je důležité splnění tří základních podmínek: rychlost vzniku investičního fondu, nasměrování investic do projektů s co největší návratností a to, aby byl balíček motivací ke strukturálním reformám.

Podle Tuska se premiéři a prezidenti dohodli také na pracovní náplni EU v následujících měsících. Předseda Evropské rady v této souvislosti zmínil energetickou unii, jednotný digitální trh či dokončení dohod o volném obchodu. Návrh týkající se energetické unie by měla komise členským zemím představit v dostatečném předstihu před březnovým summitem.

Tusk v krátkém videovystoupení přímo nejmenoval nyní vyjednávanou významnou smlouvu o volném obchodu EU a USA, podle britského premiéra Davida Camerona se ale právě o ní lídři unijních zemí bavili. \"Tvrdě a úspěšně jsem požadoval ujištění, že se uskuteční ambiciózní obchodní dohody s Amerikou, a ujištění, že bude dokončen evropský volný trh,\" řekl při odchodu z jednání britský ministerský předseda.

Unie by chtěla mít smlouvu s USA hotovou už v příštím roce.