Rubl se letos dostal pod značný tlak v důsledku klesajících cen ropy a protiruských sankcí, kvůli kterým je pro ruské firmy prakticky nemožné půjčit si na Západě.
Začátkem minulého týdne rubl prudce oslaboval a dostal se až na 80 rublů za dolar. Později ruská měna část hlubokých ztrát smazala a v úvodu dnešního obchodování se jeho kurz dostal až na skoro 53 rublů za dolar. V letošním prvním pololetí se ovšem pohyboval průměrně kolem 30 až 35 rublů za dolar.
Ruský list Kommersant dnes s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že ruský premiér Dmitrij Medveděv podepsal nařízení, podle kterého mají největší státní vývozci prodávat na domácím trhu část svých příjmů v zahraničních měnách. V příštích dvou měsících by to na trh mohlo dodat zhruba miliardu dolarů denně, napsal také deník, z něhož citovala agentura Reuters. Pokyn prý Kreml poslal plynárenskému monopolu Gazprom, ropným gigantům Rosněfť či Zaruběžněfť nebo producentům diamantů Alrosa a Kristall.
Stabilita měny patřila k hlavním úspěchům Putinovy vlády, letošní vývoj však oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998. Rok před nástupem současného prezidenta Vladimira Putina k moci tehdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.
Ruská centrální banka podle Reuters uvedla, že konzultuje s velkými exportéry s cílem stabilizovat situaci na měnovém trhu. Banka se už minulý týden pokusila kurz rublu stabilizovat prudkým zvýšením sazeb. Rovněž oznámila, že společně s vládou chystá kroky, které v případě potřeby zajistí ruským finančním společnostem dodatečný kapitál.
Putin slibuje, že nebude opětovně zavádět omezení pohybu kapitálu. Na nová opatření se však pravděpodobně bude pohlížet jako na měkčí verzi omezení kapitálových toků, podotkl Reuters.