Se stavebními pracemi na obou stavbách by se tak mělo začít na jaře příštího roku. Původně se oba úseky měly opravovat už letos, kvůli stížnosti sdružení ale byly stavební práce odloženy.
Děti Země podaly rozklad proti stavebním povolením na obou úsecích letos v únoru. Předseda hnutí Miroslav Patrik tehdy jako hlavní důvod uvedl, že se u plánovaného rozšíření dálnice neprojednával dopad stavby na životní prostředí. Aby bylo možné v přípravách stavby dále pokračovat, udělil začátkem června bývalý ministr dopravy Antonín Prachař výjimku. Ta umožnila zadat na obě stavby výběrová řízení i bez stavebního povolení. Kromě zmíněných úseků napadlo sdružení kvůli podobným nedostatkům povolení na opravy úseku mezi Psáři a Souticemi.
Námitku sdružení, že v případě modernizace dálnice a jejího rozšíření je třeba projít řízením prošetřujícím dopad stavby na životní prostředí (EIA), ministerstvo dopravy zamítlo. Proti původnímu stavebnímu povolení ale nový ministr Ťok zpřísnil podmínky výstavby a zvýšil zejména ochranu vodník toků, které by mohly být stavebními úpravami dotčeny.
Loni začali na dálnici D1 silničáři opravovat první čtveřici úseků mezi Šternovem a Psáři, Loktem a Hořicemi, Lhotkou a Velkou Bíteší a mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou. Dokončeny dosud byly dva. Napřesrok plánuje Ředitelství silnic a dálnic zahájit práce na dalších pěti úsecích.
Nejvytíženější tuzemská dálnice je zhruba deset let za svou životností. Celá oprava mezi Mirošovicemi na 21. kilometru a Kývalkou na 182. kilometru by podle odhadů ministerstva mohla stát asi 14 miliard korun. Stavba je kvůli ulehčení uzavírek rozdělená na 21 úseků, které se mají opravovat postupně.