Hodnota zadaných zakázek na pozemní stavby, tedy hlavně na budovy, vzrostla meziročně o 17,2 procenta na 40,76 miliardy korun. Objem zakázek na inženýrské stavby také stoupl, a to o 33,3 procenta na 101,67 miliardy korun.
Čísla ovlivnila novela zákona o veřejných zakázkách platná od loňského ledna. Ta zvýšila limit pro zveřejňování podlimitních stavebních zakázek z původních tří milionů bez DPH na dvojnásobek. \"Meziroční růst počtu a hodnoty zadaných zakázek by byl (při očištění o tento vliv) ještě vyšší,\" upozornil ředitel pro inženýrskou činnost ÚRS Zdeněk Kunc.
Veřejnou zakázku na stavební práce loni získalo 1557 firem. Největší objem získal Metrostav, který vyhrál 119 tendrů za 4,74 miliardy korun. Z dalších 5,18 miliardy korun bude mít podíl díky sdružení s jinými firmami. Hlavně kvůli těmto sdružením Metrostav odsunul z prvního místa společnost Skanska, která žebříčku tři čtvrtiny loňského roku dominovala. Ta individuálně získala 108 zakázek za 5,67 miliardy korun, což je stále nejvíce.
Hodnota zakázek zadaných vládním sektorem vzrostla meziročně o 14,5 procenta na 57,66 miliardy korun. Města a obce zadaly stavební zakázky za 69,87 miliardy korun, meziročně o 42,5 procenta více. Největší objem zakázek zadala Správa železniční dopravní cesty; šlo o celkem 131 zakázek za 22,89 miliardy korun.
Největší veřejnou zakázkou na stavební práce bylo zdvojení elektrického vedení zadané společností ČEPS, kterou za 2,7 miliardy korun získalo sdružení GA Energo technik, Elektrotrans a Elcon Bratislava. Po jedné zakázce s cenou nad dvě miliardy korun zadaly SŽDC a Ředitelství silnic a dálnic. ÚRS Praha loni evidoval celkem sedm velkých stavebních zakázek s hodnotou nad jednu miliardu korun.