Analytici:Inflace zvyšuje pravděpodobnost dalšího oslabení koruny

Průměrná míra inflace za loňský rok klesla na 0,4 procenta z předloňských 1,4 procenta. Růst spotřebitelských cen tak byl nejnižší od roku 2003 a druhý nejnižší vůbec. V samotném prosinci inflace meziročně zpomalila na 0,1 procenta, v listopadu byla o pět desetin procentního bodu vyšší.

\"Reakce centrální banky je nejistá. Centrální bankéři budou v podobné situaci jako na podzim 2013 - pravděpodobnost deflace roste, naopak možnost splnit inflační cíl klesá. Pokud nedojde ke změně postoje centrální banky k tomu, co deflace může reálně přinést, bude ve hře posun kurzového závazku na 29 až 30 Kč,\" uvedla například bývalá členka bankovní rady a ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. Pokles cenové hladiny pod nulu je přitom podle ní v dalších měsících reálný.

Česká národní banka se podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy na svém zasedání na počátku února pravděpodobně zasáhne tak, aby se pokusila deflační tlaky zmírnit. \"Na svém prosincovém zasedání sice bankovní rada nevyloučila možnost další intervence za oslabení koruny. Zatím se však k tomuto řešení patrně neuchýlí a použije slabší opatření v podobě prodloužení deklarovaného období, v němž korunu intervenčně oslabuje, do druhé poloviny příštího roku, nebo dokonce až za jeho horizont,\" uvedl. V současnosti platí prohlášení ČNB, že režim devizových intervencí neukončí dříve než v roce 2016.

\"Zasedání bankovní rady ČNB nebude tak stereotypní, jak jsme si navykli. Otázka, zda neposunout kurzový cíl z 27 korun dále k 28 či 29 korunám za euro je nyní zcela legitimní a na pořadu dne,\" uvedl analytik Home Credit Michal Kozub.

Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že opětovná hrozba deflace v ekonomice není vinou ČNB. Ta naopak loni díky intervencím deflaci podle něj odvrátila. \"Je potřeba zmínit, že bez intervence ČNB na devizovém trhu by česká ekonomika sklouzla do deflace již loni a o to horší by byla dnešní situace,\" uvedl.

Nejjednodušší je pro ČNB nyní podle Marka prodloužení intervenčního režimu do konce roku 2016. Další možností je snížení úrokových sazeb do záporných hodnot. K tomu je ovšem třeba změnit zákony. \"ČNB by mohla posunout i hranici kurzového závazku (pozn. oslabit korunu). Této možnosti se ale bude ČNB snažit spíše vyhnout. Tentokrát by mohla čelit kritice ze zahraničí, eurozóny i zemí střední Evropy, že si oslabením kurzu ČR pomáhá na jejich úkor,\" dodal.

V příštích měsících se tak inflace podle analytiků pohybovat těsně nulou a návrat k dvouprocentními inflačnímu cíli ČNB nastane nejdříve příští rok.

Hlavní ekonom ING Jakub Seidler považuje úvahy o další oslabení koruny za předčasné. \"Pro ČNB je relevantní inflace na měnověpolitickém horizontu jednoho až 1,5 roku. A pokles cen ropy se v cenovém indexu přestane po roce projevovat. Na horizontu 1,5 roku by se tak inflace již měla pohybovat kolem 1,5 procenta,\" uvedl.