Po absolvování mateřské školy nastává období vstupu do nové etapy života dítěte, vstup na základní školu do první třídy. Po devíti ročnících základní školy přichází rozhodnutí, kam dál. Pro většinu mladých lidí následuje krok ještě jeden, a to studium na vysoké škole. Taková je situace v České republice.
Systém vzdělávání se však od toho našeho liší v podstatě v každé zemi. Rozdíly najdeme především v délce studia u jednotlivých typů škol, v délce prázdnin nebo věkovém vymezení nástupu a opuštění školy. Podívejme se, jaké vzdělávací systémy fungují v Německu, Velké Británii, Francii, USA a Japonsku.
Všude dobře, doma nejlépe?
Povinná školní docházka začíná v šesti letech (v případě odkladu v sedmi letech) a pro její započetí je třeba dosáhnout patřičné úrovně školní zralosti dítěte. Základní vzdělávání má dva stupně, které lze po absolvování prvních pěti ročníků přerušit nástupem na osmileté gymnázium, které trvá až do maturity. Po devítileté školní docházce se volí typ střední školy a po úspěšném zvládnutí maturity lze nastoupit studium vysokoškolské (forma prezenční nebo kombinovaná – 3, 5 nebo 6 let). Vedle typu studia na vysoké škole lze studovat také na vyšší odborné škole. Uvedené formy studia jsou realizovány jako veřejný neboli státní typ škol. Studium na soukromých školách je stále populárnější i přes související poplatky. V ČR chybí reforma vysokého školství, která by zeefektivnila nadprodukci absolventů, jejichž schopnosti často neodpovídají aktuální poptávce pracovního trhu.
Prestižní vzdělávání v Německu
Německo nemá jednotný systém vzdělávání, existuje šestnáct vzdělávacích systémů v jednotlivých spolkových zemích. Nové spolkové země (z bývalé NDR) použily po znovusjednocení Německa (1990) řady prvků západoněmeckých školských systémů. Síť škol veřejných a soukromých funguje paralelně. Pro děti nedostatečně zralé pro nástup do první třídy existují tzv. Vorklassen neboli předtřídy, které realizují mimořádnou přípravu pro děti. První stupeň trvá tradičně čtyři roky a dovršením věku 10 let se žák rozhoduje pro další vzdělávání mezi hlavní školou (Hauptschule, 5-6 let), reálnou školou (Realschule, 6 let) a gymnáziem (9 let). Existuje také nepříliš rozšířená souhrnná škola integrující výše zmíněné tři typy výuky. Maturita je prestižní zkouškou a její složení je jakýmsi znamením všeobecné vysokoškolské zralosti.
Francie vzdělává od útlého věku
Už mateřská škola je ve Francii nositelkou vzdělávání, a proto ji navštěvují téměř všechny děti. Základní škola je povinná všem dětem od šesti do jedenácti let. Následuje středoškolské vzdělávání, které se skládá z nižší střední školy (coll?ge) a vyšší střední školy (lycée). Vysokoškolské vzdělávání nabízí studium ve formě otevřeného systému univerzit a systému výběrových škol s omezenou kapacitou. Studium teoretických odvětví je ukončeno diplomem na jedné ze tří úrovní - licence (odpovídá českému titulu „bakalář\"), master recherche („magistr\"), doctorat („doktorát\"). Odborné specializace udělují univerzitní diplom v oblasti technologie (DUT), diplom „licence professionnelle\" a „master professionnel\". Nejznámější francouzskou školou je středověká Sorbonna, která už ale nefunguje jako samostatná instituce, nýbrž patří pod Pařížskou univeritu.
Ve Velká Británie se vzdělání (vy)platí
Na ostrovech začíná povinná školní docházka od pěti let. Je rozdělena na Primary education (od 5 do 11 let) a Secondary education (od 11 do 16 let), které se ukončuje zkouškou GCSE (General Certificates of Secondary Education). Systém dalšího vzdělávání může být realizován formou kurzů, které nedosahují univerzitního stupně. Univerzitní studium je zpoplatněné, někteří studenti však mohou dostat grant.
Jiný kontitent, jiná pravidla
Vzdělávání v USA se podobně jako v Německu liší v každém státě. Systém požaduje absolvování dvanácti let základního a středního vzdělání před nástupem na univerzitu nebo college. Rozdělení vzdělávání je na Elementary school (4-11 let), Junior High School (Middle School) – 12 až 14 let věku, High School – 15 až 18 let a Post Secondary Education – ve věku od 18 let. Možné tituly, které lze za studium v USA získat jsou: associate degree – obdobné jako diplomovaný specialista na VOŠ v ČR, bachelor\'s degree – stejné jako bakalářský titul v ČR, master\'s degree – český magisterský titul, doctorate (PhD) – stejné jako PhD. (dříve CSc.) v ČR
V Japonsku navštěvuje předškolní vzdělávání asi 63 % žáků. Povinná školní docházka trvá od 6 do 15 let, a to na primárních a nižších sekundárních školách. Poté se ukončuje povinné vzdělání a před 95 % žáků pokračuje na studium vyšší sekundární školy.
Příprava na zkušenosti
Systém vzdělávání je vlastní každému státu. Nejčastější rozdíly jsou v poměru délky studia versus typ studia. Vnitřní podmínky každého vzdělávacího systému jsou velmi různé, orientované podle vzdělávacích cílů, osnov, ekonomických, demografických a situačních podmínek školy, národnosti a jejích kulturních hodnot. Uvažujete-li o studiu v zahraničí, pečlivě si prostudujte místní vzdělávací systém, abyste věděli, na které typy studia máte nárok a kolik bude stát.