Kdo platí nejméně na sociálním pojištění?

Jedním z velkých rozdílů mezi zdravotním a sociálním pojištěním je skutečnost, že zdravotní pojištění se platí z celého příjmu, zatímco sociální pojištění se odvádí během roku pouze do maximálního vyměřovacího základu. Existence maximálního vyměřovacího základu pro placení sociálního pojištění znamená, že občané s nadstandardními příjmy odvedou efektivně méně na sociálním pojištění než ostatní zaměstnanci.

• Maximální vyměřovací základ (strop) pro rok 2015 pro platbu sociálního pojištění je 1 277 328 Kč.

Když v průběhu roku dosáhne zaměstnanec stanoveného stropu, tak se přestane od tohoto měsíce ze mzdy zaměstnance již odvádět sociální pojištění. Po dosažení stropu není sociální pojištění zaměstnanci sraženo jeho zaměstnavatelem (6,5 % z hrubé mzdy) ani neplatí sociální pojištění za zaměstnance zaměstnavatel (25 % z hrubé mzdy). Naposledy se sociální pojištění zaplatí za měsíc, ve kterém je stropu dosaženo.

Praktický příklad

1) Zaměstnanec pan Modrý bude mít za rok 2015 hrubou mzdu ve výši 302 400 Kč. Jaká je efektivní sazba sociálního pojištění placeného zaměstnancem panem Modrým a zaměstnavatelem pana Modrého?

vlastní výpočet autora

Všichni zaměstnanci s hrubou mzdou do maximálního vyměřovacího základu odvádí na sociálním pojištění efektivně 6,5 % ze své hrubé mzdy a jejich zaměstnavatel efektivně 25 % z hrubé mzdy zaměstnance. Vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění není možné snižovat o daňové slevy nebo nezdanitelné položky jako v případě daně z příjmu fyzických osob. Dva zaměstnanci se stejnou mzdou mají tedy vždy stejnou efektivní sazbu sociálního pojištění.

2) Zaměstnanec pan Černý má hrubou roční mzdu 1 620 000 Kč. Jaká je efektivní sazba sociálního pojištění pana Černého a jeho zaměstnavatele? Protože je hrubá roční mzda pana Černého vyšší než maximální vyměřovací základ, tak je sociální pojištění za rok 2015 vypočítáno ze stropu ve výši 1 277 328 Kč. Výpočet je proveden na roční bázi. Kdyby se sociální pojištění počítalo dle příjmů v jednotlivých měsících, tak by mohlo dojít ke korunovým rozdílům z důvodu zaokrouhlování.

vlastní výpočet autora

Protože má pan Černý hrubou mzdu vyšší než maximální vyměřovací základ, tak odvádí na sociálním pojištění efektivně méně než pan Modrý a všichni zaměstnanci s ročním příjmem do maximálního vyměřovacího základu. S rostoucím příjmem přitom efektivní sazba sociálního pojištění klesá.

Strop platí i pro OSVČ

Stejný maximální vyměřovací základ jako pro zaměstnance je stanoven i pro OSVČ. Proto tedy i OSVČ s nadstandardními zisky odvádí efektivně na sociálním pojištění méně než OSVČ s vyměřovacím základem do výše maximálního vyměřovacího základu. Sociální pojištění u OSVČ se vypočítává z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba sociálního pojištění pro OSVČ je 29,2 %.

Kdy se neplatí sociální pojištění z vedlejší činnosti?

Pro zaměstnance, kteří si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají a hlavní činnosti je pro ně zaměstnání, je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší zdroj příjmů. Vedlejší výdělečná činnost přináší výhodu, že nemusí být při placení sociálního pojištění dodržen minimální vyměřovací základ. A při hrubém zisku do limitu se sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti neplatí. V praxi tak mají všechny OSVČ na vedlejší činnost (např. podnikající zaměstnanci, studenti nebo penzisté) efektivní sazbu sociálního pojištění z vedlejší výdělečné činnosti 0 %.

• Z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se za rok 2015 sociální pojištění neplatí až do hrubého zisku (příjem - výdaj) ve výši 63 865 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se limit poměrně snižuje dle počtu výkonu vedlejší samostatné činnosti během roku 2015.

Praktický příklad

Zaměstnanec pan Modrý si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Za rok 2015 bude mít příjem ve výši 106 400 Kč. Výdaje uplatňuje 40% výdajovým paušálem. Výše výdajového paušálu se liší dle vykonávané činnosti. Jaká je efektivní sazba sociálního pojištění za rok 2015?

vlastní výpočet autora