Eurozóna prý zvažuje prodloužení záchranného programu pro Řecko

Současný záchranný program byl již o dva měsíce prodloužen a jeho platnost by měla vypršet na konci února. \"Program bude nutné prodloužit ještě víc,\" řekl jeden ze zdrojů. \"Mohlo by to být o šest měsíců navíc,\" dodal. O prodloužení by musela požádat nová řecká vláda, která vzejde z předčasných parlamentních voleb chystaných na 25. ledna.

Favoritem voleb je opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), která se staví proti úsporným opatřením vlády spojeným se záchranným programem. Hodlá požadovat změnu podmínek programu a rovněž odpis velké části řeckého dluhu.

Tyto postoje vyvolaly obavy z odchodu Řecka z eurozóny. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ale dnes prohlásil, že Řecko eurozónu neopustí, ani z ní nebude vyloučeno. Dodal však, že země musí nadále plnit své závazky.

Atény nyní doufají, že záchranný program nahradí záložním úvěrem od záchranného fondu eurozóny. Vzhledem k prudkému růstu nákladů na půjčky v důsledku obav z povolebního politického vývoje by ale podle zdrojů nemusel být takovýto záložní úvěr dostatečný.

\"Celá ta situace kolem Řecka vypadá méně příznivě než před šesti týdny,\" uvedl jeden ze zdrojů. \"Oni by potřebovali normální program (pomoci),\" dodal. Podle zdrojů ale zatím nepadla žádná rozhodnutí a rozhovory ohledně Řecka budou pravděpodobně pokračovat na příštím zasedání ministrů financí eurozóny, které se uskuteční den po řeckých volbách.

Obavy nyní vzbuzuje mimo jiné odliv vkladů z řeckých bank, který podle jednoho ze zdrojů dosahuje zhruba 60 milionů eur (1,7 miliardy Kč) denně. Tento odliv je jedním z důvodů žádosti dvou velkých řeckých finančních ústavů Alpha Bank a Eurobank o pomoc z nouzového programu řecké centrální banky.

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o finanční pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč).

Výměnou za úvěrovou pomoc ale musela vláda v Aténách zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, zvýšilo nezaměstnanost a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva.