ECB zřejmě začne kupovat vládní dluhopisy, aby pomohla ekonomice

ECB už loni ve snaze podpořit hospodářský růst a odvrátit deflaci snížila úrokové sazby na nová rekordní minima, nabídla komerčním bankám levné úvěry a zahájila nákupy některých cenných papírů. Základní úroková sazba je teď na 0,05 procenta, zatímco depozitní sazba činí minus 0,2 procenta, takže komerční banky musejí za své peníze uložené u ECB platit. ECB se tak snaží komerční banky přimět k většímu poskytovaní půjček podnikům a spotřebitelům.

Prezident ECB Mario Draghi v prosinci poznamenal, že banka začátkem letošního roku posoudí účinky dosavadních stimulačních opatření a v případě potřeby učiní další kroky. Viceprezident ECB Vítor Constancio už v listopadu upozornil, že banka by mohla v letošním prvním čtvrtletí rozhodnout, zda podpoří ekonomiku eurozóny nákupem vládních dluhopisů.

Ekonomové se domnívají, že zahájení kvantitativního uvolňování může přispět k dalšímu poklesu kurzu eura. Případné zahájení nákupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by však podle analytiků oslovených ČTK nemělo příliš vychýlit nynější kurz české koruny, protože investoři s krokem ECB již delší dobu počítají.

Očekávání, že ECB v brzké době přikročí ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, tento měsíc posílila zpráva o prosincovém vývoji inflace v zemích platících eurem. Spotřebitelské ceny podle ní meziročně klesly o 0,2 procenta, a eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace.

Francouzský prezident François Hollande navíc v pondělí vyjádřil přesvědčení, že ECB o zahájení nákupů vládních dluhopisů rozhodne už tento čtvrtek. Proti kvantitativnímu uvolňování se ale už dlouho staví vlivná německá centrální banka. Ta se obává, že ECB by ve výsledku mohla financovat nezodpovědné státy eurozóny a pustit ze zřetele svůj původní cíl, kterým je udržování cenové stability.

Podle agentury Reuters už ale není otázkou, zda ECB nákupy dluhopisů zahájí, ale pouze to, jakou bude mít její program konkrétní podobu. Někteří zastánci kvantitativního uvolňování se obávají, že Draghi by mohl německému tlaku v mnoha směrech ustoupit a přijít jen s omezeným programem, který by nemusel splnit svůj cíl.

V médiích se tento měsíc objevily informace o návrhu, který by omezoval objem nákupů na 500 miliard eur (14 bilionů Kč). Podle některých analytiků je přitom zapotřebí, aby byl objem programu dvojnásobný či neomezený.

Euro se na konci minulého týdne v důsledku očekávaného zahájení kvantitativního uvolňování měnové politiky v eurozóně propadlo vůči dolaru na nové jedenáctileté minimum pod 1,15 USD. Loni v květnu přitom jednotná evropská měna stála téměř 1,40 USD. V minulosti už ale bylo také období, kdy bylo euro slabší než dolar. Očekávaný krok ECB přitom svědčí evropským akciím, které se na začátku tohoto týdne vyšplhaly na sedmileté maximum. Kvantitativní uvolňování měnové politiky by kromě podpory hospodářského růstu totiž snížilo výnosy státních dluhopisů, což by zvýšilo atraktivitu akcií.

K poklesu kurzu eura přispívá i napětí před nedělními parlamentními volbami v Řecku. Jejich favoritem je totiž opoziční Koalice radikální levice (SYRIZA), která se staví proti úsporným opatřením vlády spojeným se záchranným programem. SYRIZA hodlá požadovat změnu podmínek programu a odpis velké části řeckého dluhu. Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena přijmout mezinárodní záchranný program, aby se vyhnula riziku státního bankrotu.

Tyto postoje vyvolávají obavy z odchodu Řecka z eurozóny. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker minulý týden prohlásil, že Řecko eurozónu neopustí, ani z ní nebude vyloučeno. Dodal však, že země musí nadále plnit své závazky.