Stížnosti směřovaly proti dvěma rozhodnutím Krajského soudu v Brně z loňského září. Soud tehdy nejprve zamítl žalobu aktivistů kvůli škrtání některých podpisů v petičních arších. Poté nedovolil konání referenda spolu s říjnovými komunálními volbami. Proti oběma rozhodnutím podali aktivisté kasační stížnosti.
V listopadu pak zastupitelstvo v novém složení určilo, že se referendum o poloze nového brněnského nádraží uskuteční na podzim 2016 společně s krajskými volbami. Specializovaný volební senát NSS proto nyní dospěl k závěru, že soudní spor už v podstatě nemůže přípravnému výboru nic přinést.
Podle soudkyně Daniely Zemanové je soudní ochrana návrhu přípravného výboru výslovně určena pro situace, kdy se výbor marně domáhá vyhlášení plebiscitu zastupitelstvem. \"Je-li tohoto výsledku dosaženo, není zde prostor pro soudní ochranu,\" uvedla Zemanová.
V Brně se řeší poloha nového nádraží už několik let, ve hře jsou dvě varianty. Varianta \"u řeky\" by nádraží posunula zhruba 800 metrů jižně od toho současného. Druhá možnost je umístit nádraží pod Petrov do oblasti Malé Ameriky.
Studie, které si pro obě varianty nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty, prokázaly, že lze nádraží postavit v obou variantách. Studie proveditelnosti jde nyní do ještě větších detailů. Zatím se hovoří v obou případech o nákladech kolem 20 miliard korun.
O spojení referenda s volbami usilují aktivisté kvůli pravděpodobně vyšší účasti voličů. Proti rozhodnutí současného vedení města o plebiscitu spolu s krajskými volbami ovšem podala žalobu skupina zastupitelů ODS a ČSSD, tedy stran, které vedly Brno až do loňských voleb,. Tvrdí, že se referendum mělo konat do 90 dnů od schválení návrhu, dvouletý odstup považují za protiprávní.