Analytici čekají prodloužení intervencí do konce roku 2016

Guvernér ČNB Singer dnes ve slovenském listu Hospodárske noviny uvedl, že centrální banka bude patrně uplatňovat hranici 27 korun k euru jako kurzový závazek pro českou měnu déle, než původně předpokládala. \"Dovážíme a ještě nějakou dobu zřejmě budeme importovat systematické protiinflační a často i deflační tlaky z eurozóny. Kurzovní závazek na nějaké hranici pomáhá omezovat jejich negativní důsledky na poptávku v české ekonomice. Limit na úrovni 27 korun za euro tu s námi pravděpodobně zůstane déle, než jsme předpokládali,\" uvedl Singer.

\"Vyjádření to překvapující není. Již loni v prosinci jsme psali, že ČNB prodlouží závazek přibližně do konce roku 2016, nicméně nebude posouvat intervenční hladinu,\" uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj sice posunutí termínu nepřinese nové potřebné tlaky na růst cen, ale zabrání předčasnému zpřísnění měnových podmínek, pokud by se opustil režim intervencí dříve a koruna začala posilovat.

I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by bylo možné prodloužení režimu považovat za logickou reakcí, pokud se vyloučí posunutí kurzového závazku. \"Předpokládám, že ČNB v únoru přijde s upřesněním, že se svým kurzovým režimem neskončí dříve než na konci roku 2016,\" uvedl.

Vyjádření Singera je plně v souladu s očekáváním i hlavního ekonoma Rokle Lukáše Kovandy. \"ČNB zatím podle všeho použije slabší zbraň ze svého arzenálu nekonvenčních měnověpolitických zásahů, tedy právě posunutí hranice ukončení jejího stávajícího intervenčního režimu, možná až za horizont roku 2016. Může také dojít k tomu, že termín ukončení ponechá otevřený s tím, že jej podmíní určitým kýženým vývojem inflace,\" uvedl.

Diskuse a obavy investorů z dalšího zásahu centrální banky vyvolaly především údaje o prosincové velmi nízké inflaci z počátku ledna. Po zveřejnění dat proto oslabila koruna na několikaletá minima k euru. Ztráty ovšem později částečně smazala. Analytici nyní očekávají v prvním čtvrtletí pokles cen, tedy deflaci. Ta je ovšem způsobena především klesajícími cenami ropy a potravin a vývojem v eurozóně. Singer v souvislosti s tím nedávno uvedl, že není nutné, aby měnová politika centrální banky rychle reagovala na pokles cen ropy nebo potravin.

Již dříve hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že opětovná hrozba deflace v ekonomice není vinou ČNB. Ta naopak loni díky intervencím deflaci podle něj odvrátila. \"ČNB by mohla posunout i hranici kurzového závazku (pozn. oslabit korunu). Této možnosti se ale bude ČNB snažit spíše vyhnout. Tentokrát by mohla čelit kritice ze zahraničí, eurozóny i zemí střední Evropy, že si oslabením kurzu ČR pomáhá na jejich úkor,\" uvedl dříve Marek.

Tento týden pak hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil upozornil, že ČNB nebude dlouhodobě schopna dostat inflaci ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Důvodem bude především přetrvávající tlak ze zahraničí na pokles cen. S tím následně souhlasila na dotaz ČTK i bývalá členka bankovní rady Eva Zamrazilová.