Řecký návrh na výměnu dluhu narazil v Bruselu na chladné přijetí

\"Potřebujeme více podrobností. První reakce ale byly spíše skeptické,\" řekl jeden z činitelů. \"Vládnou obavy, že jde jen o nový trik, jak dosáhnout sestříhání (odpisu části řeckého dluhu),\" dodal.

Podle zástupců eurozóny není v měnové unii zatím žádná chuť jít do restrukturalizace řeckého dluhu. Řecko dluží zemím měnové unie 195 miliard eur (5,4 bilionu Kč) a Evropské centrální bance (ECB) dalších zhruba 50 miliard eur. Dluh u ECB chce Varufakis vyměnit za takzvané věčné dluhopisy, kdy by se platily jen úroky, zatímco jistina by zůstala nesplacena.

\"Varufakis je inteligentní, celý ten problém ale podceňuje, včetně otázky ústavních možností ECB a vlád eurozóny,\" uvedl druhý z činitelů. Kromě právních otázek by navrhovaná výměna dluhopisů měla podle dalšího představitele i značné praktické obtíže, například se stanovením spouštěcí míry hospodářského růstu a s problémy kolem jeho měření.

Podle zástupců eurozóny není ani pravděpodobné, že by na takovou výměnu přistoupila ECB. \"Má instinktivní reakce je taková, že je to neprůchodné,\" řekl agentuře Reuters čtvrtý dotázaný činitel. \"K čemu takové finanční inženýrství, když jejich náklady (na obsluhu dluhu) jsou už tak nejnižší, jaké jen mohou mít?\"

Průměrná doba splatnosti řeckých úvěrů u zemí eura činí 32 let. Řecko navíc nemusí tyto úvěry začít splácet do roku 2023.

Německá kancléřka Angela Merkelová zatím nové návrhy Řecka komentovat odmítla. Uvedla jen, že nová řecká vláda funguje teprve pár dní a že její pozice zřejmě ještě není ustálená.

Vláda radikálně levicové strany premiéra Alexise Tsiprase po svém nástupu minulý týden vyděsila věřitele a investory trváním na předvolebním slibu odepsat část dluhu a odstoupit od dohod s mezinárodními věřiteli, jejichž peníze drží Řecko nad vodou. Nová vláda okamžitě zrušila některá úsporná opatření a zastavila plány privatizace a dalších dohodnutých reforem.