OHL ŽS se kvůli levným zakázkám propadla do ztráty až 200 mil. Kč

Podle něj se firmě sešly výsledky z tendrů z několika minulých let. \"Vítěz se smál poraženým a poražení se řehtali vítězi za to, že to vyhrál v takové cenové relaci,\" kritizoval systém příliš nízkých nabízených cen Štefl. Soutěže na úrovni 50 až 60 procent projektované ceny bylo podle něj sebevražedné.

Přiznal, že i jejich stavební firma se takového systému účastnila, jinak by ale podle něj museli propustit všechny lidi. \"Nemohli jsme si dovolit nic nevyhrát, ale na druhé straně vyhrát toho víc jsme si taky nemohli dovolit. Vždy jsme mohli vyhrát jednu stavbu v Česku a zároveň jsme museli vyhrát dvě stavby v zahraničí, abychom přežili,\" doplnil Štefl.

Snaha udržet zaměstnance však firmě příliš nevyšla, z předkrizových 2000 lidí podle Štefla propustila 800. Teprve v poslední době prý počet zaměstnanců mírně vzrostl na 1400.

Šéf OHL ŽS tvrdí, že sebevražedný boj stále přetrvává v oblasti výstavby dálnic a silnic. Kvůli špatnému plánování totiž stavaři dlouhodobě upozorňují na nedostatek práce. \"V dálničních a silničních stavbách práce v podstatě není,\" podotkl Štefl.

Brněnská firma OHL ŽS patří k největším stavebním firmám v Česku. Ještě před nástupem krize v roce 2008 přesahovaly tržby společnosti 12 miliard korun, v následujících letech se propadly na zhruba osm miliard. Stejně výrazně klesal společnosti i zisk. Letos Štefl odhaduje, že se tržby zvýší minimálně na 12,5 miliardy korun, možná prý budou až 14 miliard. Firma je kromě českého trhu aktivní i v zahraničí, například v Bosně a Hercegovině postaví státní věznici. Zakázka je za 26,5 milionu eur (asi 729 milionů korun). Zakázky má i ve Slovinsku nebo Moldavsku.

České stavebnictví patří k oborům, které nejvíce zasáhla nedávná krize. Stavaři od roku 2008 do roku 2013 přišli o 443 miliard korun, což je obrat za jeden rok. Kumulativní pokles sektoru proti roku 2008 činil 24 procent. Výrazně se na tom podílel stát, který takřka zastavil investice do infrastrukturních staveb. Právě nedostatek zakázek byl jedním z hlavních důvodů, proč stavební firmy ve veřejných tendrech neustále snižovaly nabízenou cenu až na podnákladové ceny.