Program nouzového financování ELA (Emergency Liquidity Assistance) nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, které mají problémy s likviditou. ECB v tomto nouzovém mechanismu hraje klíčovou úlohu, neboť mechanismus vyžaduje její svolení. Význam tohoto programu pro řecké banky vzrostl minulý týden, když se ECB rozhodla již dále nepřijímat řecké vládní dluhopisy jako zástavu za úvěry bankám. Řecké bankovní domy to připravilo o jeden ze zdrojů financování.
Nová řecká levicová vláda se snaží vyjednat se svými mezinárodními věřiteli nové podmínky splácení svého obřího dluhu. Ministři financí eurozóny se ale na středečním mimořádném jednání nedokázali s Aténami dohodnout na závěrečném prohlášení, jak postupovat v této otázce, ani na pokračování rozhovorů před novým jednáním naplánovaným na pondělí.
Zpráva o rozšíření nouzového programu podpořila k dalšímu růstu řecké akciové trhy a například bankovní index aténské burzy přidal více než 14 procent. Výnosy řeckých desetiletých dluhopisů naopak o 0,6 procentního bodu klesly a dostaly se na 10,4 procenta.
Guvernér rakouské centrální banky a člen Rady guvernérů ECB Ewald Nowotny dnes prohlásil, že rozhodování o nouzové lince ELA bude v rámci ECB probíhat pravidelně. Pokud se přitom podaří dospět k nové dohodě o řeckém dluhu, budou se řecké banky moci vrátit k běžným mechanismům financování ze strany ECB. Pokud jednání selže, dveře k nouzovým penězům se ale prý automaticky nezavřou.
\"Domnívám se, že pokud zde bude nová dohoda, pak si myslím, že bychom se mohli vrátit ke starému systému,\" řekl dnes podle agentury Reuters Nowotny na semináři v Praze.