\"Jsou to standardní opatření, na ceně elektřiny se nijak neprojeví. Letos nám zbývá dokončit zhruba pětina z původně plánovaných opatření. Program zvyšování bezpečnosti nekončí a nikdy končit nebude, my ho neustále doplňujeme o další položky,\" uvedl ředitel.
Většinu z opatření energetici podle něj plánovali a měli je připravené už před Fukušimou, před takzvanými stress testy. Jsou součástí standardního investičního programu elektrárny. V rámci něj ČEZ ročně investuje zhruba miliardu korun. \"Umíme vyčíslit položku, která souvisí s opatřeními ze stress testů, ale zapadá do programu investic a nemá nějaký extra vliv na hospodaření elektrárny ani ČEZu,\" uvedl Zronek.
Z velkých technických modifikací se letos dokončuje už jen montáž dalšího zařízení na likvidaci vodíku, která byla zahájena loni, a zbytek jsou většinou organizační opatření a vazba na školení a přípravu personálu.
\"Dosud jsme rozšířili způsoby chlazení reaktoru, přidali další nezávislé zdroje výroby elektřiny pro klíčové bezpečnostní systémy nebo zlepšili vybavení a zázemí vlastní hasičské jednotky. V případě kolapsu pevné i mobilní sítě může elektrárna s okolím komunikovat prostřednictvím satelitních telefonů. Zbývá dokončit poslední modifikace,\" shrnul ředitel.
Za 12 let technici realizovali téměř stovku důležitých vylepšení. Do modernizace Temelína a posilování bezpečnosti tak ČEZ od začátku provozu investoval 12 miliard korun. Další miliarda půjde do vylepšování elektrárny letos.
Analýzy v evropských jaderných elektrárnách po havárii ve Fukušimě byly zaměřeny na tři oblasti: jedna byla technická, druhá organizační a třetí se zabývala riziky při extrémních přírodních podmínkách. Zátěžové testy, jež státy udělaly ve 143 evropských jaderných zařízeních po neštěstí v japonské elektrárně, mají přinést jistotu, že evropská jaderná zařízení jsou připravená na nečekané události.
Testy posuzovaly, jak se elektrárny vypořádají s mrazy a vedry, zemětřesením, s povodní i s extrémními dešti. U všech 19 podzemních nádrží na naftu a olej pro dieselgenerátory tak třeba technici v Temelíně posílili odolnost vůči extrémním dešťům.
Jaderná elektrárna Temelín dosáhla loni ve své čtrnáctileté provozní historii třetí nejvyšší roční výroby. Pomohla jí k tomu modernizace turbíny na prvním bloku a zkrácení odstávek pro výměnu paliva. Do sítě loni dodala 14,95 miliard kWh elektřiny. Plán kvůli neplánovaným odstávkám splnila na 99 procent. Od zahájení provozu v prosinci 2000 vyrobil Temelín 165,09 miliard kWh elektřiny.